Problala jsem se z cukrové narkózy. Pomalu začínám otvírat své naducané víčka. Nejprve uvidím pár poletujících koblížků kolem sebe, halucinace. Avšak pak ho uvidím. Můj Koblan. Držel mě za buclatou ruku. Dopřála jsem mu můj, teď už slaďoučký, úsměv. „ Máš krásnou díru." Pronesl skoro až dychtivě.
Bochník🍞
By Radumilka
Holka jménem Bochnik se vydává na dobrodružnou cestu do světa Koblih. Jelikož je ale Bochník, nemá to ve svět... More