Spali jsme takhle asi do dvanácti,spolu s Kaiem, dokud mě Kai neprobudil, když vstával. "Vzbudil jsem tě?" zeptal se mě. "Uhm, ale to nevadí." přikývla jsem a promnula jsem si oči. Převlékla jsem se a vzala si roušku. Stejně tak i Kai.
Oba jsem sešli dolů a šli se najíst, samozřejmě nám byl v patách i Lie. "Kai, mohl bys mě dneska odvézt za mámou?" zeptala jsem se ho. "Když už jezdit umíš." divil se Kai. "Chci, abys jel se mnou." přivřela jsem oči a on přikývl. Ale opravdu si myslí, že si pamatuji, jak to řídit?
Tak jsme se teda vydali do mého bytu. Je státní svátek, máma by měla být doma. Před domem jsme si s Kaiem sundali roušku a šli dovnitř.
Zaklepala jsem a máma mi otevřela. "Ahoj, Alex." usmála se na mě a pobídla mě dál. Tam ale na mně čekal táta. Zhluboka jsem začala dýchat. Kai mi dal svou ruku na hlavu a řekl "Uklidni se." usmál se na mě a já se uklidnila.
Sedla jsem si ke stolu, kde byl můj táta, máma a vedle mě Kai. "Jak se ti vede?" zeptala se mě máma. "Uhm, docela dobře." přikývla jsem. "Tohle je ten tvůj kluk?" zeptal se mě táta a já jenom přikývla. Celá jsem se klepala a moje ruce měla v sevření položený na klínu. "Je to v pohodě, jsem tu s tebou." zašeptal na mě Kai a moje třepající se ruce zakryl tou svou. To mě uklidnilo.
"Mami, mohla bys mě odhlásit ze školy?" zeptala jsem se odhodlaně. "Proč?" stále se usmívala, pořád a pořád se usmívá. Je silná... "Mám svý vlastní starosti. Neboj, umím se o sebe postarat." dodala jsem. "Jak myslíš, ale za čas se mi přijď ukázat." přivřela nade mnou oči.
"A ty, když bydlí u tebe, dohlédneš na ni?" usmál se na Kaie otec. "Dohlédnu na ni, i kdyby jste mi v tom bránil." odvětil Kai.
Možná nebudete moc nadšený, protože jsem to za prvý vydala později a za druhý je tohle předposlední díl, ale doufám, že mě nebudete chtít zabít :D :/ Zatím Bye, Bye