Hodiny my utíkali pomalu pořád jsme musela myslet na to co mi chce Cameron tak důležitého říct. Vůbec jsme se nesoustředila na učitelky výklad. Moje hlava byla zapněna otázkami a hlavně představami co mi chce Cameron říct. Při poslední hodině jsme to, už nemohla vydržet.
Po škole:
Konečně už nalm peklo skončilo a já si pomalinku vykračuji k nám domů. Cesta trvala pomalu, ale nějak zvlášt mi to nevadilo, pořád jsme musela myslet na to co mo chce Cameron říct. Když jsme dorazila domů dala jsme si sprchu a šla se najíst vzala jsem si jen jablko a šla zas zpět do pokoje. Vytáhla jsme si nootbook a koukla se na facebook. Nic novýho tam nebylo. Tak jsme se koukala na youtube. Když jsme počítač vypínala bylo 14:30. Odešla jsme do kopelny a namalovala se nebylo to nic výrazného, ale mě to stačí. Převlékla jsme se:
Poté už jsme pomalunku šla ke kavárně. Dorazila jsem jak jinak než pozdě. Cameron tak stál a usmívaj se na mě. Přišel ke mě a objal mě poté mě pozdravil.
Cam: "ahoj Leno"
Já: "ahoj Came"
Cam: "potřebuji ti něco ukázat teda spíš někoho"
Já: "dobře a kde to je"
Cam: "támhle" a ukazal prstem postávajcí osobu.
Málem mi vypadli oči z důlku.
AHOJ... TAK KDO SI MYSLÍTE ŽE TO BUDE???