Pak vše bylo zase jako dřív. Často jsem spávala u Edwarda.
Jednou, když hodně pršelo, jsme leželi s Edwardem v posteli.
"Kat, napadlo mě, zítra je v kině premiéra filmu Pád. Nechtěla by jsi jít?" Zeptal se.
"Tak jo. Vyzvedneš mě ale na vedlejší ulici Kildrové." Řekla jsem a přitiskla se k němu.
"Dobře. Počkáš na mě zhruba v osm? Začíná to o půl deváté."
"Dobře."
_________________________________
"Mami, jdu s Leonii do kina." Zavolala jsem na mámu do kuchyně.
"Dobře. A na co jdete?"
"Na Pád. Je to romantický film."
"Tak jo. Užijte si to. A jak tam jedete?"
"Autobusem."
___________________________________
Vyšla jsem z domu. Prošla jsem kolem našeho auta a odbočila na Kildrovu ulici. Bylo za pět osm. Stoupla jsem si k lampě a čekala.
____________________________________
Edward dlouho nejel. Bylo čtvrt na devět.
Dostala jsem strach.
Byla tma a nikdo tam široko daleko nebyl.
Byla to odlehlá ulice, kousek od lesa.
Náhle jsem opodál uslyšela kroky.
Strnule jsem tam stála.
Někdo ke mě šel.
Proboha!
Už byl skoro u mě. Pomalu se přibližoval. Nemohla jsem rozeznat obličej. Byla jsem připravená vzít nohy na ramena a utíkat pryč.
Osoba vešla do světla lampy.