„Katherine?" Ozvalo se tiše od dveří a já nevěděla, jestli se mám ozvat nebo předstírat, že spím. Nechtěla jsem už poslouchat ty věci, co říká. Byla jsem tak šťastná, než začal s tou kravinou o pomstě. On nechápe, že pomsta mu nic nevrátí ani jeho bývalou přítelkyni a ani žádný odpuštění nebo úlevu. Je to jenom další zbytečná vražda, kterou provede.
„Vím, že nespíš Kath." Znovu promluvil a sedl si na postel vedle mě.
„Jdi spát Justine." Promluvila jsem a on si povzdechl.
„Vím, že se na mě zlobíš, ale musíš mě pochopit." Řekl si a já si sedla.
„Ne Justine nebudu tě chápat. Nikdy nepochopím, proč máš v hlavě daný to, že když se pomstíš tak bude všechno v pohodě. Máš rodinu a ženeš se do problému větších, než máš teď, což nechápu. Může se stát, že umřeš nebo že tě zatknou a ty se chováš jako když je ti to jedno, ale já nezvládnu vychovat Dylana sama, jestli se ti něco stane!" Začala jsem na něj křičet, zatímco on jen seděl a nevěřícně poslouchal, jak si vylévám srdce. Nevěděla jsem sama, kde se to ve mně bere, ale cítila jsem se hned lépe, jakmile jsem to dořekla.
„Nikdy bych nedopustil, abych se k tobě nevrátil. Neopustím tě. Vždycky se ti vrátím Katherine. Miluju tě a nedokázal bych tě nikdy v životě opustit." Políbil mě a já se rozbrečela, protože si nedokážu připustit, že by se mému Justinovi stalo něco stalo.
„Taky tě miluju." Zavzlykala jsem a Justin mě hladil po vlasech.
„To je dobrý, zlato. Všechno bude v pořádku neboj." Utěšoval mě a já se snažila uklidnit své vzlyky.
„Neopouštěj mě Justine." Potichu jsem zašeptala a on přikývl.
„Nikdy tě neopustím." Políbil mě na čelo a já si utřela slzy z tváří. „Jdi si lehnout Kath. Hned přijdu jen jen osprchuju." Pohladil mě a odešel do koupelny. Nevím, kdy přišel, protože to jsem už byla už v hlubokém spánku.
Justin
Nechtěl jsem jí lhát to rozhodně ne, ale někdy je to lepší, i když vím, že pokud se to dozví tak z toho bude průšvih musel jsem to pro její dobro riskovat. Po tom, co jsem se osprchoval a zjistil, že Katherine usnula tak jsem šel do své pracovny na konci chodby, abych mohl zavolat klukům a obstarat věci. Snažil jsem se naplánovat kdy a kde. Všechno musí být vždycky dobře promyšlené. Každý z nás se musí postarat o vše v různých situacích, kdyby nastaly. Například někdo musí vymyslet, co budeme dělat, když tam Drew nebude sám nebo když to bude mít taky promyšlený. Prostě musíme mít jistotu, že všechno proběhne dobře. Teda alespoň jen pro nás.Pracoval jsem asi až do dvou do rána a poté jsem si šel lehnout ke Katherine. Chvíli před tím, než jsem usnul, tak jsem pozoroval její spokojenou tvář, jak spí. Když se mi začali zavírat víčka, tak jsem jí dal pusu na čelo a usnul.