,,Co to děláš?" zamračil se Severus, když vyšel z koupelny a viděl Milku, jak si bere svůj polštář a peřinu. ,,Proč mě ignoruješ?"
,,Pust mě!" štěkla na něj, když ji chytil za ramena a donutil ji se na něj podívat.
,,Co ti je?" mračil se. ,,Kam jdeš?"
,,Jdu spát do koupelny!" odsekla a dostala se z jeho sevření. Hlasitě za sebou práskla dveřmi a vztekle hodila polštář a peřinu do vany.
Posadila se na její okraj, trucovitě si založila ruce na hrudi a mračila se na svůj odraz v zrcadle.
,,Já nemám krámy," zavrčela na svůj odraz, ,,možná jsem mu prohlížela historii, ale do Thajska jsem chtěla už dávno! Já ho nenávidím."
Myslela tím samozřejmě Siriuse a na malý okamžik se přistihla, jak si přeje, aby zůstal mrtvý. Rychle tu myšlenku zahnala. Co pak Jasmine? Ale i na tu byla naštvaná. Proč to bylo tak komplikované? Proč ona byla tak komplikovaná.
Porovnala si ve vaně polštář a lehla si na něj. Schoulila se do klubíčka a přetáhla přes sebe peřinu. Dlouhou dobu do noci měla otevřené oči, zírala do tmy a přemýšlela nad vším možným. I na slzy došlo.
•••
Severus se ráno vzbudil brzy. Polovinu noci nespal a stále zalétával pohledem ke dveřím koupelny. Přemýšlel, jestli za ní jít nebo ne, a nakonec se rozhodl, že počká do rána, než se uklidní.
Nejprve se podíval vedle sebe, jako kdyby doufal, že si to Milka rozmyslela a v noci se vrátila do postele. Povzdechl si a vstal. Došel ke koupelně a váhavě zvedl ruku.
Vážně byl takhle nesvůj? On, obávaný profesor lektvarů?
Zaskřípal zuby a lehce zaťukal. Když se nic neozvalo, opatrně otevřel a vešel dovnitř.
,,Ach, Milko," zamumlal, když jí spatřil ležet ve vaně. Klekl si k ní a odhrnul jí vlasy z tváře. Na tvářích ještě měla stopy po slzách, a on si v duchu uvědomil, že tu nejspíše brečela dlouho do rána.
Starostlivě pozoroval její spící tvář a přemýšlel, kde se stala chyba. Možná by si měl se Siriusem promluvit, aby na ni nebyl tak hnusný. Ale ti dva se provokovali navzájem, jako kočka a pes. Miloval ji - ačkoliv to neříkal tak často jako jiní - a přál si, aby byla šťastná.
,,Všechno bude v pořádku," zašeptal a opatrně ji vzal do náruče, aby ji mohl přenést do postele. K jeho smůle (nebo štěstí?) se ale při cestě z koupelny probudila.
,,Nech mě v koupelně," zamumlala a snažila se sklouznout z jeho náruče. On ji však pevně držel a položil ji na postel.
,,Nechám tě v koupelně a poliji tě studenou vodou," ušklíbl se, ale když spatřil její červené oči, úšklebek mu z tváře zmizel. ,,Milko...proč ty slzy?"
,,Protože chci brečet," vzlykla, sedla si na jeho klín a zabořila mu tvář do hrudi.
,,Ale slzy nic- dobře, tak se vybreč," povzdechl si, nechal nedokončenou větu a paže jí obtočil kolem trupu. Jemně ji hladil po zádech a nechal ji, ať se vybrečí.
,,Proč tu musí být taky?" vzlykla. ,,Co si teď o mně Black asi myslí?"
,,Vykašli se na jeho názor, ano?" řekl vážně a vzal její tvář do dlaní. ,,Prostě si jich nebudeme všímat a užijeme si volna, když už tu jsme."