,,Ahoj, promiň že rušim, ale říkal jsem že zavolám." Ozvalo se z druhý strany telefonu.
,,Jo, víš kdyby nás nepustili ze školy, měla bych hodinu, takže bych ti to nezvedla. Děkuj bohu." prskla jsem. Pořád jsem na něj byla trochu naštvaná, měl by si uvědomit na jaký straně je.
,,Díky bohu." Zasmál se. Taky jsem se usmála. On to prostě uměl, uměl člověka rozesmát. ,,Počkej, vy máte volno? Mám pro vás dojet?" Nabídl se. Ke mě se připojila Lilli a Patrik nám byl v patách. Lilli mi vytrhla mobil z ruky a dala si ho ke svému uchu.
,,Ahoj Wille, tak a teď mě poslouchej. Necháš Lisu napokoji!" Chtěla jsem jí telefon sebrat, ale neměla jsem možnost.
,,Lilli poslouchej, není to tak..."
,,Není to tak jak si myslím?! Omyl, je. Zase jí budeš tahat za nos a nakonec jí řekneš že ti jde vždycky hlavně o zábavu. Ne Wille, najdi si jinou hračku. Melisa je moje kamarádka a obzvlášť jí nic neuděláš a už vůbec jí nezlomíš srdce! Uvidíme se, pa." Zavěsila a podala mi mobil zpět.
,,Tos nemusela Lilli." Podotkla jsem jí a schovala jsem si mobil do kapsy od tašky kde jsem ho měla i před tím.
Lilli se zastavila a otočila se na mě. Chytla mě za ramena a trochu se mnou zatřásla. ,,Ne, to jsem musela Liso. On to tak nemyslí. Ty si budeš myslet že je skvělej, když tě pokaždý rozesměje, ale není věř mi. Prostě... na něj nemysli. Jdeme." Zavelila a já šla poslušně za ní ven ze školy. Možná mla pravdu, přece jen se s ní nemůžu hádat o tom jestli je Will správnej chlap. Ona ho zná dýl než já a to je rávě ten důvod proč nemůžu.
Vyšli jsme před školu a tam čekal autobus. Všichni se do něj hrnuli a já jsem tak trochu usuzovala že by jsme mohli jít pěšky. Ale nešli jsme. Lilli nešla.
V autobuse jsem stála vedle Patrika a Lilli byla trochu víc v zadu. ,,Proč se Lilli tak chová k Willovi?"
Patrik se podíval do země a pak promluvil. ,,Myslím že by ti to měla říct spíš ona. Neboj dozvíš se to. Všechno. Promiň Liso ale to ti říct nemůžu měl bych fakt průser. Promiň." Podíval se na mě se smutkem v obličeji.
,,Ale ne to nevadí, chápu to." Kývala jsem hlavou a poplácala ho po rameni.
Když jsme byly v Greenově ulici a odbočovali jsme, autobus prudce zastavil. Nikdo nevěděl proč a že to teda bylo prudký zastavení. Všichni si hned začali něco šeptat. Koukala jsem na Lilli a ta mi rukama naznačila že neví co se děje. Snažila jsem se něco zjistit a tak jsem zkoumala, co se děje venku. Nemohla jsem věřit tomu co jsem viděla. Rychle jsem začala drbat do Patrika a ten se hned podíval stejným směrem jako já. Přes trochu zamlžené okno jsme viděli muže, měl černé oči, zase. V poslední době se mi zdá že všichni kolem mě mají černý oči. Pan Kinewsky, muž v mém snu a nakonec i tenhe muž. Pak tam přišli ješta asi další dva nebo tři, se stejnýma očima. Jeden přivedl řidiče a chytl ho pod krkem aby se nemohl hýbat. Druhý vytáhl nůž apřitiskl mu ho ke krku. Zatajila jsem dech a vykulila oči, nevím přesně co jak to bral Patrik, nesledovala jsem ho, ale nemyslím že měl úsměv na tváři. Měla jsem sto chutí křičet že se ti muži snaží někoho zavraždit. Když pak jeden z nich vyndal z kapsy nějaký kus papíru a začal s ním mávat před řidičem. Čekala jsem co se stane. Řidič nejdřív zavrtěl hlavou do prava a do leva, ale potom co mu dali facku dva z těch mužů ukázal směrem na mě. Vykulila jsem oči a všechny ty páry černých očí se zaměřili na mě.
,,Musíme odsud!" Křikla na mě Lilli v mysli. Nevnímala jsem jí sledovala jsem ty muže. Jeden něco řekl a hned ten druhý podřízl řidiči hrdlo. Trochu jsem otevřela pusu a vypískla. Měla jsem vytřeštěný oči a nemohla jsem tomu uvěřit. Všichni začali vybíhat z autobusu, jelikož Lilli otevřela dveře. ,,Pojďtě!" křikla na nás a Patrik mě pomalu došťouchal až ven. Když jsem se trochu vzapamatovala chtěli jsme rychle utéct, ale před námi stály tři vysoké postavy. Jejich uhelně černé oči se leskly. ,,Markusy? Co chceš?" Cože Lilli ho zná? Proč na něj mluví?
,,Neboj Lilli, nechceme vám ublížit, cheme ji." Řekl jemným hlasem a usmál se. Přitom ukazoval na mě. Nakrčila jsem čelo. Lilli vrtěla hlavou na nesouhlas. ,,Myslel jsem že mi jí jen tak nedáte." Podotknul a oddychl si. Pak otočil hlavu do prava hned potom do leva a řekl: ,,Hoši?"
Muži vedle něj si podivně stouply a z jejich očí najednou vystřelila taková vlna, něco jako když vybuchne bomba, něco jako tlaková vlna a to dost sliná. Lilli i Patrik hned upadly na zem, než jsem stačila něco udělat byla jsem taky na zemi, v bezvědomí. Co to sakra bylo za úkaz? Ani nevím jak bych to měla nazvat. Teď jsem prostě najednou vypla, nic jsem nevnímala, jen jsem ležela, nebo spíš spala. Pak už jsem se jen probrala, tedy spíš mě někdo probral.
Byla to...
Nebojte bude další díl. Budu se snažit, přece jen už nejsou prázdniny a já nemám moc času... :( :DD ale budu na tom makat :DD Budu ráda za komenty a taky votes.. :)) Děkuju vám lidi.. :) Nejlepší budou názory..