Robin Moore,tak pohledný kluk stojící sám v parku.
Sklopený zamyšlený pohled do trávníku.
Když v tu jeho pohled upoutá něco jiného.
Jeho oči se rozzáří a koutky se roztáhnou do širokého úsměvu.
Spatřil totiž Meggie Rivers.
Krásnou,milou dívku,která je jeho.
Nechodí spolu,ale je jeho.
Je to jeho nejlepší kamarádka už od malička.
Meggie na měsíc odjela do Londýna za studiem,ale teď jsou oba zase tady.Na jejich místě pod stromem,kde jsou vyrytá jejich jména.
Meggie přidala do kroku,až by se dalo říci,že se rozeběhla směrem k Robinovi.
"Ahoj Kulíšku."
Objala ho tak pevně,jak jen dokázala.
On její ruce obmotal kolem jejího křehkého těla a pousmál se.
"Moc jsi mi chyběla."
"Ty mně taky."
Řekla,když se odtáhla.
Robin si jí pozorně prohlížel.
Nervózně se usmála.
"Tys vůbec nevyrostla.Pořád stejnej prcek jako před pěti lety.To ti v Anglii nedávali vápník na růst kostí?"
Vyplázla ne něj jazyk a poté se zasmála a zakroutila hlavou.
"Ne.Ale bylo to tam úžasný,musím ti toho spoustu vyprávět.
Přikývl a nabídl jí rámě,jak je jeho zvykem,když vidí tuto jeho nejoblíbenější osobu a po jejím přijetí se vydali do školy.