Ve středu, když máma byla s tátem v práci a Jonatan odjel k babičce, jsem dostala od mámy za úkol nakoupit. Potraviny byly od našeho domu asi kilometr a tak jsem se rozhodla tam zajít až odpoledne.
Nakoupila jsem. Vracela jsem se domů, když v tom mi někdo zase volal. Neznámé číslo. Rozhodla jsem se to nebrat.
Co když mě sleduje?
Přišla jsem k našemu domu. Nahoře se svítilo.
Nenechávala jsem rožnuto. Kdyby to byli rodiče, měli by tu auto.
Lekla jsem se. Někdo je v našem domě.
Opatrně jsem přišla ke vchodovým dveřím. Byly pootevřené. Někdo se k nám vloupal.
Začala jsem mít strach.
Pomalu jsem dveře otevřela. Venku jsem si vzala projistotu ostrý klacek, který jsem si našla na zahradě.
Žádné známky po zloději.
Všude v domě bylo najednou zhasnuto. Došla jsem do obýváku, abych si rožnula.
Překvapení!
Uslyšela jsem. Všude se rožnulo.
Uviděla jsem mámu, tátu, Ricky, Leonii, strejdu Paula, babičku a dědu a ještě plno dalších kamarádů a známých.
Neměla jsem slov.
Nakonec jsem jen řekla: "Vyděsili jste mě k smrti."
.......
Když mi všichni předali dárky, snědli jsme dort, přišla na řadu zábava.
Activity. "Tak holky a co budete na tom kempování dělat? Těšíte se tam? " Zeptala se na konci hry máma.
"No kempovat. Bude to zábava." Řekla Ricky.
Když pak máma odešla, zeptala jsem se jí. "Ty víš o té mé lži s kempováním?"
"Lea mi všechno řekla a nakonec jsme se dohodli, že tě s Edwardem chceme vidět v náručí." Zasmála se Ricky.
"Díky holky." Řekla jsem vděčně.