Když jsem procházela domem všichni se na mě dívali jako na přizrak.
Taky kdo by se na mě nedíval, když jsem byla celá od šlehačky a k tomu mokrá.
Konečně jsem byla ve své koupelně a rovnou se vyslíkla z toho špinavýho oblečení.
Prvně jsem si dala rychlou sprchu a pak jsem si napustila vanu do které jsem si dala pěnu a lehla si do ní.
Lehnout si do horké vany je jako se zbavit všech problému a zrovna já jich mám dost.
K tomu jsem si pustila rádio a začala jsem si zpívat.
Sice to bylo falešně, ale teď mě nikdo neslyšel.
Po chvíli někdo zaklepal na dveře.
Nesnáším, když relaxuju a někdo otravuje.
A hned na to vešel dál.
Byla to mamka.
„Ahoj zlatíčko..budeme mít oběd"
„Ano mami zapoměla jsem kolik je hodin a když nemám školu co budu dělat?"
„Miláčku to je to překvapení to je to co ti chceme říct"
„Aha...no dobře za chvíli jsem tam"
„Dobře"
Myslela jsem na nejhorší..třeba že mě pošlou na tábor nebo za babičkou.
Když mamka odešla, tak jsem si šla osušit vlasy a oblíct.
Na sebe jsem si vzala černé spodní prádlo a černé kalhoty a bílé triko s pandou.
Vím můj otec nemá rád, když příjdu dolů neslušně oblečená, ale zrovna teď mi to bylo jedno.
Šla jsem do kuchyně, kde už seděla mamka, otec a bratři.
„Zase pozdě"řekl můj otec
„Zase bez humoru"
„Emo Smith klidni..tady si nebudeš dovolovat a už vůbec né na mě"
Nad tím co řekl otec jsem jen protočila očima a šla si sednout ke stolu.
Na oběd jsme měli kuřecí maso s rýží.
Po jídle jsem tam zůstala jenom já a rodiče a čekala co mi chtěli.
„Mami.. řekneš mi to už?"
„Ano, no víš jde o to že je sice ponděli...oslavu narozenin a zásnuby más až v sobotu...ale otcové se domluvili že i v sedmnácti se můžeš vdát a tak tě zítra příjde christian požádat o ruku"
„Mami to nemyslíš vážně...já se nechci vdávat.."vylítla jsem z kuchyně jak střela a mířila jsem rovnou do pokoje kde jsem se zamkla.
Ne ja se vdávat nebude..
Ne prostě ne...uteču..Emo..skvělej nápad všude sou tu bodyguardi...
A jako vždy by tě našli, ale co aspoň oddálím svatbu
Zbalila jsem do batohu pár kousku oblečení, peněženku, mobil a pas.
Tak teď se zase proplížit pryč ale počkám na večer..
Nebyla jsem ani vystřašená, vlastně sem se těšila.
Christian:
Už se nemůžu dočkat až požádám zítra Emu o ruku.
Jak já sem do ní blázen..
Sedím tu v křesle celej den a přemýšlím o Emě.
Někomu by to přišlo otravný, ale mně ne.
I když bylo asi šest hodin večer, chtěl jsem si jít lehnou, aby už bylo zítra.
Sem strašně rád že můj otec zařídil aby svatba byla dřív.
Ani nevím jestly bych to vydržel...
Ema:
Tak jo je večer, všichni spí ..teď nebo nikdy ....žádná svatba nebude ...
Pomalu jsem vyšla na chodbu, pak zašla do kuchyně a šla jsem přímo do garáží.
Musela jsem jít potichu, aby si mě nikdo nevšiml.
Ahoj,takže kapitolka je tu 😘
Musela jsem to useknout aby to nebylo moc dlohé...😘😙
Za rady a komenty budu ráda ;)
Rusla46😎