Holly
Ráno jsem se nemohla ani pohnout. Něco mě ze všech stran svíralo... Rozlepila jsem víčka a v prvních chvíli jen viděla blond vlasy. S hrůzou jsem se posadila a vydýchávala šok, který mi způsobil Niall. Jeho ruce ze mě sjely a on se spokojeně otočil na druhý bok a dál spal.
„Holly?" „Zayne!" „Co je?" „Kolik je? Já... On?" „Spal tady s náma. Víc jsme tě tak zahřáli." Uvolněně jsem vydechla a on se tiše smál. „A je něco po sedmé. Měla bys ještě spát." „Mám hlad." „Na krev?" „To taky." Položila jsem se mu na hrudník a tentokrát mě objímaly jen jeho ruce. „Můžu ti dopřát teď jen tu krev. Pij." Šeptá a naklání hlavu.
Pobaveně se začal smát. „Lásko?" „Hm?" Brouknu mu pobaveně do ucha. „Hlad tě přešel?" „Vadí ti to?" Znovu jsem mu přejela po krku jazykem. „Raději bych takové zlobení, zažíval někde o samotě." Jen se uculím a zakousnu se do něj. Hladí mě ve vlasech a když skončím, nedá mi ani možnost, otřít si ze rtů krev. Zachrčím. Něžně mě hryzl do krku a vytáhl na sebe.
„Až to skončí, vezmu tě tam, odkud pocházím." „Vážně?" „Dlouho jsem doma nebyl... Rodiče a ségry by měli vědět, že mám tebe a budu mít dítě."
Dál šeptem debatujeme, on se rozplývá nad malou upírkem, a já jen tlumím smích.
Zbytek se začíná probouzet. Liam, po probuzení většiny, poslal několik osob ke Scootovi. Jeden z nich, se po několika hodinách vrací. Oznamuje, že on sice dojel, ale hned odjížděl. Po jeho odjezdu, přijelo několik jiných aut, a jejich posádka začala uklízet ten bordel, co tam kluci zanechali. Když byli s prací u konce, Scoot se vrátil. Od té doby neodjel.
Zayn se vytáhl na nohy jako první. „Sedni si! Musíme vymyslet nějaký plán a ne zbrkle jednat." Dorian se mírně mračil a Zayn jej sjel pochybovačným i pobaveným pohledem. Hlasitě se uchechtl a s notnou dávkou jízlivosti promluvil.
„Plán? A k čemu nám jako bude? Jak kdyby nějaký vyšel! Vždycky se něco posralo, buď v průběhu, nebo na konci. Máme jednat, ne čekat! Než se na něčem shodneme, on bude zase v prdeli a my se budeme dál třepat o život. Ale jestli chceš plán, mermomocí, tak tady ho máš; přestaň se bát a pojď ho zabít! Čím dřív, tím líp. Pro nás všechny!" „Zayn má pravdu!" Dorian se nadechoval k námitkám, a já se postavila vedle Zayna. „Má pravdu! Musíme to pro jednou ukončit."
„Ale ty nejdeš!" Zvedne hlas a vztekle si mě prohlíží. „Jdu!" „Nebudu s tebou diskutovat!" „Já s tebou taky ne!" „Ty nejdeš!" Zavrčí mi do tváře. „Holly! Zayn má pravdu. Zůstaneš tady!""Liame!" „Bez diskuze!" Chytil mě Zayn za bradu a sotva otřel svoje rty, o moje.
„Čekáš moje dítě! Mám právo rozhodovat o jeho bezpečí, nemluvě o tom, že tě tam mít nechci. Nebudu riskovat, že o vás přijdu! Chci, abys byla v bezpečí!" „Uvědomuješ si, že já jsem v bezpečí jen s tebou?!" Na pár sekund zjihne. Něžně mě políbí a když se odtáhne, má v očích slzy.
„Jsi moje všechno, nepůjdeš! Nenechám tě jít na smrt." Než jsem se zmohla na nějaký argument, věnoval mi hladový polibek a vytrhl se mi. Jediné jeho gesto, donutilo zvednout zadky i jiné osoby.
Zůstala jsem v doku s Liamem a Soph, několika vampýry i upíry a Phoebe. Zaynova postava se ztratila a mně zaplavil pocit šílené bezmoci.
„Neboj se, bude to dobré." Objal mě Liam kolem ramen a vtiskl mi pusu do vlasů. „Jo, všechno bude v pohodě." Snažila jsem se v to věřit a doufala, že se vrátí v pořádku a vcelku. Stejně jako ostatní... Střelila jsem pohledem k Liamovi. Pustil mě a šel za Phoebe. Ta uplakaná, se v jeho společnosti začala smát a teď spolu šaškovali. Při pohledu na ně, se mi chtělo smát, ale sotva jsem pohlédla jinam, oči se mi plnily slzami.
„Bála jsem se, že až se vzbudí, tka na tom bude hůř. Že to psychicky nezvládne." Objevila se Soph odnikud. „Být na jeho místě, nezvládla bych to. Jak to neseš ty?" „Máš strach, že by se tak mohl vrátit Zayn?" „Mám strach, že se nevrátí vůbec." „Vrátí se!" „Jo..." „Věř v to." Kývnu a když na její další, povzbudivé řeči nereaguje, opouští mě a míří k Liamovi.