A co když to bylo celý špatně?
Ne, nevím, kde jsem. Ve tmě. A je mi sedmnáct. Nejsem tu dlouho. Nebo ano?
Došla jsem do světla. Pálily mě oči. Zakryla jsem si je a šla v před.
Obrovská bolest mi projela zády. Prohla jsem se a chtěla se za záda chytnout. Nějaké další dlouhé kosti, pokryty peřím. Křídla.
Pokusila jsem je vtáhnout přede mě, abych viděla, jak vypadají.
Velká, bílá. Byla krásná... Stejně jako on. Kluk, který stál za zlatou bránou. On nestál. Kmital křídly nad mraky.
Bylo tohle...nebe?
Otevřela jsem bránu. Všichni na mě začali koukat. Křečovitě jsem se totiž držela brány, abych nespadla. Neuměla jsem létat. Něco mi odlepilo prsty od brány.
Prostě jsem padala.
A tak vznikla legenda a andělovi, který spadl z nebe.
Takže ahoj :D Doufám, že se vám bude tenhle příběh líbit. Vždycky bude krátkýva SNAD bude vycházet každý den. Enjoy~