Cítila jsem, jak mě něco pevně chytlo kolem kotníků a táhlo mě to do vody, když jsem se podívala na hladinu vody ty ruce, co jsem tam předtím neviděla byli pryč, tak mě napadlo, že mě do vody budou táhnout ty ruce, co jsem viděla. Cukala jsem nohama, jak jsem mohla, ale z pevného sevření jsem se nemohla dostat, tak jsem se natáhla pro nejbližší klacek a tím klackem jsem píchala do rukou. Najednou ruce povolily a já jsem se vyškrábala na břeh. Když jsem vstala, vůbec jsem nebila mokrá, i když jsem byla ve vodě.
Podívala jsem se za sebe, kde by měli sedět rodiče, jak rybaří, ale zase tam nebili. „Celkem se už začínám bát" řekla jsem si nahlas a šla jsem dál podél vody, ale už ne tak blízko vody. Najednou za sebou slyším něčí smích. Podívám se za sebe a vidím za sebou klauna. Dobrý, když se moji rodiče zjevují furt někde jinde a pak tam nejsou, nebo mě něco táhne do vody, to ještě zvládnu ale, když je za mnou klaun, tak to už neunesu. Začala jsem ječet a běhal, ale přišlo mi jako bych běžela na místě, dostala jsem hrozný strach, že mě chytí a něco mi udělá, ale najednou se vedle mě objevila loď. Nepochopila, jak se taky objevila, ale rychle jsem do ní naskočila.