Proč se s ním mác bavit ? A proč mu mám vlastně věnovat i můj pohled ? Nic z toho si nezaslouží. I když vlastně... proč mi tak vadí když zamnou příde a nedokážu na něj zařvat vypadni ani další sprosté slovo ? Proč jsem v jeho přítomnosti jak těžký kámen, se kterým nikdop nehne ? Nevím co to semnou poslední dobou je. Proč nemohu usnout ? Proč na něj musím pořád myslet ? Proč nevím co k němu cítit ? Z mích myšlenek mě vytrhl zvuk otevíracích dveří. Myslela jsem že je to doktor, ale byl to Tom. Polousmála jsem se a malinko jsem se začervenala.
Tom Zach
Otevřel jsem a uviděl jsem Nikolu. Po půl minutě zírání namě mi věnovala svůj úsměv, ale bohužel ne nadlouho. Koukal jsem naní, a byl okouzlen její krásou. Probral jsem se ze svích myšlenek a vysloužil si nechápavý výraz. Otočil jsem se a zavřel dveře. Stál jsem tam a čekal co bude dále. Udělal jsem jeden krok a další a další... vzal jsem židli od stolu a dal ji k její posteli. Posadil jsem se a podíval jsem se do jejích hnědých očí. Měla vnich tolik naděje a odhodlání. Nikdy jsem si nemyslel že potkám dívku, která přepere partu kluků, kterou zatím ještě nikdo nepřepral, a ani ve snu by mě nenapadlo že to bude tahle křehká dívka. Neznám její příběh. Nikdy jsem ji zde neviděl. Až ten den na ulici, nikdy jindy. Je snad z daleka ?
Yummi
Ležím na posteli a koukám do jeho modře křišťálovích očí. Dokázala bych se donich koukat celé dny bez přestání. Teď jsem přišla na to, co k němu cítím. Miluji ho, nikdy jsem si nemyslela že klesnu až tak ke dnu. Slíbila jsem si že se už nikdy v životě nezamiluji. Myslela jsem že kvůli mé minulosti se mě budou lidi stranit, ale on se mě nebojí. Více se bojí malého čerta než mě. Možná že mě vůbec. Mezitím on se na mě díval nechápavím pohledem. Když jsem své myšlenky opustila, zahlédla jsem ten jeho výraz. Okamžitě jsem z mého obličeje smazala ten pozitivní úsměv a nasadila nepozitivní. Chvíli jsme tak na sebe dívali až já jsem jako první prolomila to krásné a příjemné ticho : "Proč jsi zamnou přišel?" zeptala jsem se trochu nabručeným tónem. "Víš, když jsem tě začal sledovat, uvědomil jsem si že mi něco chybí, a to něco byla láska." Řekl a já se na něj podívala ještě více nechápavím pohledem : "No a co ?" "To předce ale neznamená že mě budeš sledovat, ne?" A věnovala mu vražedný pohled. Trochu se zarazil a odpověděl : "No víš, uvědomil jsem si, že jsem se do... tebe vlastně... trochu...trochu... zamiloval." Když tu větu dořekl, uvnitř jsem skákala radostí až ke stropu ale z venku jsem byla překvapená, a to hodně. Spadla mi huba až na zem. Podívala jsem se mu do očí a řekla mu : "No víš, já taky, tak trochu." a usmála jsem se a má odpověď vykouzlila úsměv na obličeji a jemu. Zvedl své ruce a dal je zamou hlavu. Zatáhl zaně a pomalu ale jistě si mě přitáhl k sobě. Dal mi pusu a já myslela že je to jen hezký sen. Pak svou židli přišoupl ještě blíže ke mě a objal mě a já mu objetí opětovala.
Tak další část je na světě, doufám že se líbila.
Jako vždy prosím o komentář a hlas.
Tohle je první část ve které není obrázek, ale ujišťuji Vás že v té další už bude.
PS : Jako vždy část věnuji - Rijumi.
Poděkování : Chci Vám poděkovat za to že čtete mou story. Díky Vám je má story v Romanci na 95 místě. Miluju Vás ♥
Vaše Yu.