•Pohled Ládi•
Po boku Julie jsem došel do kuchyně, kde byl její táta. Sjel mě pohledem, ostatně jako vždycky, a nic neříkal. Musím uznat, že jsem z toho byl docela překvapený. Když jsem tady byl poprvé, byl o dost přátelštější. ,,Dobré ráno," pozdravil jsem ho.
Pan Stránský odložil telefon, do kterého se doposud díval, na stůl. ,,Dobré ráno, Ladislave," odpověděl mi chladně. ,,Posaď se," pobídl mě a na znamení toho, že to myslí vážně, lehce odsunul židli po jeho pravici.
,,Tati," sykla na něj Julie. ,,Přestaň."
Její táta si situaci náramně užíval a kdyby pohled zabíjel, su tady na zemi v kaluži krve. ,,Byl tady od Julie požadavek, abych byl doma otec a ne Sparťan," započal jeho monolog. ,,To znamená, že se k tobě musím chovat jako k novému příteli mé dcery a ne jako ke kapitánovi mého oblíbeného týmu."
Pomalu jsem začínal chápat, že si dělá legraci, jelikož mu ve vší jeho vážnosti, lehce cukaly koutky. ,,Jistě," hrál jsem to s ním.
Julie se držela za hlavu a byla celá rudá. ,,Tati můžeš mě přestat ztrapňovat," zaúpěla. ,,Tohle je fakt strašný."
,,Jak to myslíš s Julií do budoucna?" zeptal se a založil si ruce na prsou. ,,Chceš si jen jednorázově užít nebo to bereš na vážno?"
Julie si hlasitě povzdechla. ,,Tati!" zvýšila na něj hlas. Byla na jednu stranu šíleně roztomilá, když byla v rozpacích. ,,Jsme jen kamarádi, přestaň!"
,,Julinko, za mých mladých let spolu kamarádi kamarádili," řekl jí. ,,Nerušili svoje rodiče v noci ze svých pokojů, když se svými kamarády...,"
,,Tati, my to chápeme," přikývla. ,,Už dost, prosím."
Pan Stránský to nevydržel a začal se smát. Z plic jsem vydechl snad všechen vzduch a smál jsem se s ním. ,,Promiň Julinko, chtěl jsem vás trochu potrápit," omluvil se jí rozchechtaně. ,,A ty Láďo," zvedl ukazováček. ,,Myslím, že jsi rozumný kluk a hned na první dobrou jsi poznal, že je moje dcera jedinečná dívka, které ti nedoporučuji, abys ublížil."
Usmál jsem se na něj. ,,To fakt nemám v plánu," přiznal jsem mu. ,,Tolik sil mě stálo, aby se mnou vůbec mluvila a někam šla," zasmál jsem se. Julie za mnou se uchechtla. ,,A moc se vám omlouvám, jestli jsme vás v noci vyrušili."
Juliin táta se zvedl od stolu a šel uklidit hrnek a talíř od snídaně do myčky. Když jsem dopověděl svoji omluvu, mávl nad tím rukou. ,,Na to kašli," řekl. ,,Vyspím se v hrobě." Julie si dotčeně odkašlala. Už jsem za těch pár společných rozhovorů odpozoroval, že její táta rád vtipkuje tímto způsobem a Julie to nemůže vystát.
,,Mohla bys mi ukázat, kde máte koupelnu?" zeptal jsem se směrem k Julii. Přikývla a rozešla se směrem napravo od kuchyně. Následoval jsem ji. ,,Díky," usmál jsem se na ni, když jsme se ocitli v moderní koupelně s vanou a masážním sprchovým koutem. Okamžitě jsem poznal, že není ve své kůži. ,,Copak je?" zeptal jsem se jí a přitáhl si ji k sobě.
Zakroutila hlavou. ,,Promiň, za to tátovo divadýlko. Přijde si takhle hrozně vtipnej," zamrmlala mi do hrudi.
Vzal jsem ji za ramena a odtáhl sebe tak, abych ji viděl do očí. ,,Juli, od začátku jsem věděl, že si dělá legraci," řekl jsem jí. ,,Zažil jsem i horší setkání s tatínkama holek," dodal jsem a hned v zápětí jsem si uvědomil, že tuto informaci jsem jí sdělovat nemusel.
Odtáhla se. ,,Nemusím vědět všechno," prskla.
Sehla se do skříňky pod umyvadlem, a já tak měl výhled na její vyšpulený zadek. Neodolal jsem a pleskl jsem ji po něm. Julie se napřímila, otočil se ke mně čelem a vrazila mi do ruky nový zabalený kartáček. ,,Tady," řekla. ,,Ty lamači dívčích srdcí."
,,Co když ho lámaly ony mě?" zeptal jsem se řečnicky, zatímco jsem doloval kartáček z obalu.
Julie mykla rameny. ,,To se mi zdá nepravděpodobný," zhodnotila.
,,Mně se zdá, slečno Julie, že stále necháváte ovlivňovat tím, co se o mně říká," řekl jsem, vzal jsem ji za boky a opatrně ji narazil na skříňku za ní.
Spojila ruce za mým zátylkem a vpíjela se mi do očí. ,,Asi mě musíte přesvědčit o opaku," svolila. ,,Ale až si vyčistíš zuby, kopačko."
Uchechtl jsem se. Nachystal jsem si pastu na kartáček a začal si čistit zuby. ,,Háš dnes něco v hlánu?" zamumlal jsem s kartáčkem v puse. Julie se zatvářila takovým způsobem, že jsem okamžitě pochopil, že netuší, co říkám. Pastu jsem vyplivl, vypláchl si ústa vodou a zeptal se jí znovu. ,,Máš dnes něco v plánu?"
,,Nemám," odpověděla mi.
Spokojeně jsem se usmál. ,,Takže tě můžu vzít na naše první oficiální rande?"