Když se pak vydali na cestu, Seraphine se usadila dozadu, zatímco si opřela nohy o sedadlo vedle sebe a na telefonu hrála hry, které jí Sam doporučil, že by jí při dlouhé cestě zabavily. A nutno podotknout, že účel splnily.
Sam se podíval na Deana. ,,Měli bychom mít asi tak nějak všechno, no, doufám, Rowena by nás měla čekat. Pokud to tedy vyjde, budeme mít něco, co by nám pomohlo najít lépe energii archanděla, takže to pak bude o dost jednodušší. Jo, a psal Cas, že se k nám přidá na benzině kousek odtud," oznámil Sam Deanovi za volantem.
Dean na to pořádně šlápl, zatímco poslouchal, co mu bratr povídal. „No super, je fajn že se k nám přidá. Myslím, že v téhle věci, čím víc nás bude, tím líp," pronesl nejstarší s Winchesterů a koukl do zpětného zrcátka na Seraphine, chvíli jí pozoroval, než se opět věnoval vozovce. „Hele pokud něco bude chybět, tak to najdeme, tak jako všechno a navíc, Rowena má taky plno těch svých hraček a přísad, no ne?" pokrčil rameny a uculil se.
Sam ihned kývl na souhlas. ,,Jo, ta toho má více než dost, ale pokud nám chybí jen ta dračí šupina, což hádám že má, tak je to v pořádku," pronesl a i on se podíval na Seraphine dozadu. ,,Hele, ty nohy ze sedačky, jo?" houkl na ni, překvapen, že to neřekl sám Dean.
Seraphine se na něj podívala, sjela si jej pohledem a pak si odfrkla. ,,Nebuď tak nervní, na věčnost stejně nedoneseš nic," pronesla a usmála se.
Dean už chtěl něco říct, ale nakonec se jen uchechtl. „Sakra Sammy, stáváš se mnou," dobíral si ho se smíchem, ale pak se otočil na Seraphine. „Má pravdu, ty nohy dolů, na krásku musíš jemně," pokynul jí a pak se opět otočil. „Takže dneska, pokud se nic neposere, bychom toho blba snad mohli najít no ne?"
Serpahine se jen zasmála. ,,Jo, ty jsi na krásku taky jemnej," pronesla a ušklíbla se.
Sam, jež její poznámku slyšel se jen překvapeně vykulil a pak se podíval na Deana, jemuž se chystal odpovědět. ,,Jo, no, to nevím, asi bych na to šel pomalu. Myslím, že se nenechá najít tak snadno, je to Lucifer," připomněl mu.
„To sice je, ale zkusit se má všechno nebo ne?" pozvedl obočí Dean a chvíli na něj koukal, než sjel ze silnice a zajel na benzinku, na které měl čekat Cas.
Castiel je tam opravdu čekal. Stál opřený o své staré auto a když kluky viděl, rozešel se k nim. Jakmile zastavili, sklonil se k okénku na straně řidiče a všechny je pozdravil. „Rád vás vidím hoši a tebe rád poznávám Seraphine," pronesl dívčiným směrem.
Serpahine vystoupila také a podívala se na Case, kterého si sjela pohledem. ,,Ale, jo, tebe znám, slyšela jsme o tobě. V době, kdy se po mě šlo, tak jsi zrovna řádil v nebi a tahal do sebe leviatany, no jo. Ale jo, asi tě taky ráda poznávám," uculila se, zatímco Sam a Dean se postavili po jejím boku. ,,No, dobý výběr místa, padám hlady," přiznala a zamířila k benzínce.
Castil se na ni podíval. „Na tu dobu nejsem zrovna hrdý, udělal jsem spoustu chyb," pronesl anděl a pak se vydal směrem, kterým šla i dívka.
I bratři jí následovali. „Jo taky bych si dal něco k jídlu, doufám, že tu mají dobré kafe a nejlépe koláč, ten by mi teď bodnul," zazubil se Dean a došel Seraphine.
Seraphine jen protočila očima a pak už vešla dovnitř. Usedla za stůl a podívala se na Case. ,,Tak jo, andílku, je něco, co máš, co by nám mohlo tak nějak pomoct?" zajímala se, s pohledem upřeným na Case, zatímco periferním viděním sledovala Sama, co objednával u pultu jídlo.
Dean se posadil vedle Seraphine a jen se spokojeně usmíval, zatímco čekal na jídlo a na to, až Cas řekne novinky, pokud nějaké měl.
Anděl se na oba podíval a pak svůj pohled nechal na dívce. ,,Hledal jsem spíše Lucifera, měl jsem na něj dobrou stopu, ale nakonec se ukázala jako jeho podlý trik. Jen si se mnou hrál, a asi tak i s ostatními, kdo jej hledali," zamručel Cas.
Seraphine si odfrkla. ,,No jo, jeho styl. Když si hraje on, musíme i my, ale no, tak nějak se dalo čekat, že to nebude jednoduché. No, ale každopádně, já se těším až se najím a pojedeme, to kouzlo bude podle mě fungovat dobře, pokud budeme mít tedy vše," zauvažovala Seraphine.
,,Pořád ale nezapomínejme, že je to Lucifer, bude připravený na všechno," dodal ještě Castiel a pak se rozhlédl kolem.
Dean se jen usmál. ,,I tak ho dostaneme, nebude mít proti nám šanci," mrknul.
Seraphine chtěla ještě něco dodat, ale to už k se otevřely dveře a dovnitř vešel muž, jemuž nevěnovala Seraphine pohled. Až když došel až k nim a postavil se k jejich stolu. ,,Zdravím," pronesl pouze.
Seraphine se na něj zadívala a pak naklonila hlavu na stranu. Nemohlo mu být více než dvacet. Když se na něj pořádně zadívala, nevšimla si ničeho divného. Byl to muž v obleku, kravatě, stojící před nimi. ,,Ano? Potřebujete něco?" optala se a pro teď jí bylo tak nějak jedno, jestli tam sedí sama a nebo s kluky, zajímalo jí z časti, co měl muž na srdci. Za ty roky, co byla pryč nabyla jisté naivity, možná zapomněla z části to, jak krutý svět, nebe a peklo jsou. Když proto muž vytáhl andělské ostří, se kterým se na dívku vrhl, tak se jen překvapeně zaklonila dozadu, nepřipravená, nesvá.
Než však stačil zareagovat někdo jiný, Castiel vystřelil ze sedu a hned se postavil mezi Seraphine a mužem který jí hodlal ublížit. „Na to ani nemysli," zamručel anděl a chytil mu ruku, ve které měl andělské ostří. Sám si to své rychle připravil, aby eliminoval potencionální hrozbu. „Kdo jsi a proč po ní jdeš?" zavrčel Castiel, jenž momentálně muže držel tak, že nemohl moc dělat.
„Tak sakra mluv, nebo z tebe nic nezbude," zavrčel rozčíleně i Dean jenž se do toho také vložil.
Seraphine sama se stáhla. Tak nějak čekala, že bude schopná bojovat, ale ono nic. Nebyla schopná ničeho. Možná proto, že za ty roky co byla pryč s nikým nebojovala a vyšla ze cviku? Možná proto, že ještě objevovala, co dokáže poté, co se vrátila a co nevyužívala, když byla po své pozemské smrti. Proto se rozhodla stát se jen pozorovatelem, alespoň pro tento moment.
To už doběhl i Sam, ovšem ten místo toho, aby se do toho vkládal se rozhodl v případném nebezpečí jež mohlo nastat vyklidit prostory a proto začal nabádat lidi, aby neprodleně opustili prostor.
Anděl, který chtěl Seraphine napadnout se na všechny zadíval a pak se ušklíbl. ,,Proč? je to nefilim. Ti by neměli existovat, a to ty by jsi měl dobře vědět, Castieli," otočil se přímo na anděla.
Castiel se zamračil. „Já moc dobře vím, co je zač a také vím, co by se mělo udělat, ale člověk, dokonce i anděl může změnit názor. Seraphine není hrozba, není nutné jí jít po krku," zavrčel na něj, „takže se dobře teď rozmysli, co chceš udělat. Pokud jí budeš nadále zabít, pak nebudu mít na výběr a bude to jedině tvůj konec."
Dean byl rád, že se bratr zhostil toho, aby vyvedl lidi, tak nějak čekal, že tady to nebude dobré, sám se pak přesunul blíž k dívce, snad aby jí chránil, když to bude nutné.
Anděl se na Case jen zadívala a odfrkl si. ,,Mám své rozkazy. A řídím se jimi, na rozdíl od tebe," pronesl, než na Case zaútočil.
Seraphine se ještě více natiskla k Deanovi a tak nějak zároveň hledala cestu ven, než ale nakonec vlezla pod stůl, kde se schovala.
Cas se ihned bránil. Nehodlal mu dovolit, aby dívku zabil, možná že dřív by to udělal také, ale za tu dobu, co žil na Zemi se u něj dost změnilo.
Dean skryl dívku za sebe a když se ti dva začali prát, pomalu se s ní sunul kolem stěny k Samovi, kde byl také východ. „Pojď, mizíme," zašeptal směrem k ní a chytil jí za ruku, na což dívka přikývla a i ona se chytla jeho.
Castiel se s andělem ještě chvíli pral, ale nakonec mu vyrazil ostří z ruky a svoje mu po chvílí zabodl do hrudi, načež tělo muže pak nechal padnout na zem a kouknul na ty tři. „Raději půjdeme, není to tady bezpečné, určitě budou další na blízku," dodal ještě.
Seraphine, celá vyjukaná z celého okamžiku se na ně zadívala. ,,Svět se asi moc nezměnil, co? Ne, opravuju, nebe," hlesla dívka, která si ihned sedla na zadní sedadla, opřela se rukama o přední sedačku, kde seděl Sam a zadívala se čelním sklem ven, jako kdyby čekala další hrozbu.
Castiel ještě chvíli hleděl na anděla, kterého zabil, když se nakonec i on vydal za nimi do auta, kde se posadil dozadu hned vedle Seraphine. „Měl bys jet Deane, jak jsem řekl, budou blízko," pronesl nakonec.
Dean, který už seděl na místě řidiče, se ještě koukal, zda neuvidí někde někoho dalšího. „Jen kontroluji, jestli je vzduch čistý," pronesl a nakonec nastartoval a vyjel z parkoviště. „Jinak všichni v pořádku?" optal se posádky auta.
Sam i Seraphine přikývli na souhlas. Když měl pak Dean ujištění, tak vyjel, konečně na cestu k Roweně.