I u téhle ff sem byla překvapená, že si to někdo přečetl :D
Dílů dám více, dohromady jich mám velmi mnoho... ;)
A musím říct, že tyhle díly mám ráda, psaní s Kyrianem bylo skvělýý :3
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
11.kapitola
Slunce bylo do oken a vítalo nový den. Gabrielle se převalila v posteli a přála si ještě chvíli spát. Avšak nemohla, je pondělí a ona musí do práce. Otevřela oči a podívala se na strop. Obličej se ji zkřivil do nějaké si grimasy. Žaludek měla stáhnutý. Cítila se až příliš citlivě.
V noci nemohla spát, stále se převalovala a přála si vypnout mozek. Její vědomí ji neposlouchalo. Teď najednou litovala, že se vůbec zmiňovala o nějakém Kyriánovi! Akorát ji ublížil. Vzpomínání o minulosti, která byla za ní ji dostihla. Připomělo ji to vše a teď na to myslela. Proklatý Stopař! Štvalo ji, že na něj myslí. Chtěla brečet, ano opravdu. Místo toho vstala a šla si dát ledovou sprchu. Ne, tak doslovně. Vlažnou vodou kropila svou pokožku. Opláchla si obličej a snažila se přejít na jiné myšlenky. Třeba na Iana. Ano, Ian a jejich rande. Strašně si to užila, k tomu Ian bezvadně líbá. Hm...těšila se až ho znovu uvidí. Ian je teď muž, který ji zajímá. Ten upír je minulost, nechce ho nikdy vidět. Připustit si, že k němu začala něco cítit bylo trochu moc. Uvědomila by si, že ji bolí srdce tak moc až to není normální.
Oblékla si černou krátkou sukni nad kolena a bílou halenku. Jako účetní v bance, musí také nějak vypadat. Nazula si botky s menším podpatkem. Nesnášela je, vždycky ji večer bolí nohy. Nejradši měla pohodlné botasky. Upravila svou tvář lehce make-upem, řasenkou a leskem na rty. Odešla z pokoje a zamířila do kuchyně, kde už seděla Beth začtená do knížky. „Dobré ráno" řekla sestra a usmála se na Gabi. „Dobré" řekla Gabrielle bez nějakého radostného tónu. Beth nakrabatila obočí a podívala se pozorněji na sestru. Gabrielle mohla říct, že je to tím, že je pondělí. Tohle přece používal každý, ne? Nalila si ho hrnku kávu a upila. Strčila do toustovače jeden toust a vytáhla si marmeládu. Ano, Gabrielle byla rozladěná. Myšlenky na upíra se jí dotkly, udělali v jejich citech zmatek. Měla vztek, že je těžké ho vypustit z mysli. „Děje se něco?" zeptala se Elizabeth a zaklapla knížku. „Jsem nevyspaná" odpověděla Gabi, což byla pravda. „Aha" pokývla hlavou Beth. Toust vyskočil z toustovače. Gabi se pro něj natáhla a položila na talíř. Nechala ho chvíli ležet a pak na něj namazala marmeládu. „Není to spánkem" řekla pak Beth, jak se usadila na stoličku Gabi. Gabi si kousla do toustu a zafuněla. „Prostě nemám náladu" pokrčila rameny. „Udělala jsem něco?" zeptala se Bethy starostlivě. Gabi měla chuť zakřičet ať se už neptá. Místo toho odpověděla. „Ne" „Nevěřím" řekla Beth. „Eli," vzdychla Gabi a napila se kafe. „Bolí mě srdce a mám chuť vybouchnout. Neptej se pořád" řekla ještě laskavým tónem. „Proč?" „Copak jsi..." hluchá?! „...mě neslyšela?" tišila se vnitrně. „Takhle se nechováš, trápíš se" odvětila Beth zamyšleně. Dokonale zná Gabrielle. „Ptala ses mě na toho upíra..." načala větu Gabi. „Kyriána" podotkla Eli. „Není jedno, jak mu budeme říkat?" vybouchla Gabi a vstala. „Co se to děje? Je v tobě vztek a potlačované emoce. Cítím to" Eli také vstala a dívala se na sestru. „Ptala ses mě na něho a já na něho vzpomínala a moc. Byl tak jiný a dokonalý ke mě." křičela Gabi a měla pocit, že se každou chvílí roztrhne. „Pak mi řekl, že radši mě neměl potkat" vyhrkla a cítila, jak ji slzí oči. „A mě to tak bolelo. Jeho pohled v očích a ty slova" pokračovala. „Nikdy jsem neuvažovala, jestli jsem ho milovala. Nebo to jde po dnu? Chtěl odejít bez rozloučení. Teď to cítím tady uvnitř" položila si dlaň na srdce. Ztěžka dýchala a proud slz se ji valil přes tváře. „Ublížil ti" řekla tiše Beth a přiběhla k sestře. Objala ji a konejšivě hladila po vlasech. „Bude to dobrý" šeptala ji do ouška. Gabrielle se začala uklidňovat, všechno to zlé z ní vyšlo a její aura chytala světlejší barvu. „Je ti lépe?" zeptala se Beth a podívala se sestře do očí. Ta kývla na souhlas a posadila se, prsty si zavrtala do vlasů a několikrát se zhluboka nadechla. „Promiň, Eli" zašeptala se zavřenými víčky Gabi. „To nic" chytila ji za ramena a ze zadu se k ní přitiskla. „Jsem tu vždycky pro tebe" řekla a políbila ji do vlasů.
Gabrielle se po chvíli zvedla a šla se připravit. Byl čas vyrazit. Rozloučila se se sestrou a vyšla z domu. Postavila se k silnici a za chvíli u ní zastavilo auto. Sklonila se a podívala se do něj. Usmála se „Ahoj" řekla a sedla si. „Ahoj, broučku" řekl muž a usmál se. „Neříkej, že si plakala?" zeptal se, vždycky to pozná. „Jo, ale to nic" mávla rukou. Josh ji vtáhl do náruče a zašeptal. „Je to blbec". Gabi se zasmála a vděčně se usmála. „Děkuji" ani nevěděl, jak ji napravil náladu. Josh Edwood je její kamarád z práce, je to skvělý účetní a taky gay. Přesto kdyby jste ho potkali na ulici neřekli by jste, že tenhle muž si rád hraje s jinými mužskými. Byl to krásný muž, vysoký s pěknou postavou. Jeho úsměv ji vždycky rozjasnil. Oni dva si nejvíce vlezli do noty a každé ráno se pro Gabi staví a jedou spolu do práce. K tomu ji pomůže, když nemá auto. „Co mi povíš, Gábinko?" zeptal se Josh a jedním okem sledoval silnici a občas kouknul na Gabrielle. Rád ji říkal českým pojmenováním. „Co víš, o tom, že se sem přestěhoval Somerhalder?" koukla na něj a škádlivě se usmála. Už byla ve své formě. „Slyšel jsem o tom. Kde bydlí, ten můj koloušek?" usmál se. „Vedle mě" výplazla jazyk. „Co? To mě s ním seznámíš, Gabčo" prohlásil. „Smůla, včera jsme měli schůzku" pokrčila rameny a Josh se zamračil. „To si plakala kvůli němu?" zeptal se. „Ne, to ne. Kvůli starýmu...známýmu" mávla rukou. „Tak to jo. Tak povídej! Byla si s ním, tak víš, jak vypadá ten jeho zadeček v úplým džínách" pokračoval. „Ehm, božsky" uculila se. „K tomu krásně voní a co teprve, jak líbá. Umí neuvěřitelný věci s jazykem" řekla a Josh polkl. „Ty si mrška, to ti povím. Máš to nejlepší z ulice" řekl vážným tónem a pak se zasmál. „Až spolu budete spát, tak mi přesně popíšeš jeho nádobíčko" řekl a Gabi se zasmála. „Ty si teda" jemně ho praštila do ramene. „A kdy spolu budete znovu?" zeptal se. „Možná dnes, bydlí vedle mého domu. Je tolik příležitostí" pokrčila rameny s úsměvem.
Josh zaparkoval u velké banky, oba vystoupili a Josh zmáčknutím tlačítka zamknul auto. Vstoupili do banky, usmáli se na sebe a každý vstoupil do své kanceláře. Ve své práci byla opravdu dobrá, proto se tak k ní tak chovali. Měla krásnou kancelář, nábytek byl podle jejího v kusu. Odložila si kabelku a pustila se do práce. Po hodině uslyšela zaklepání, řekla „Vstupte" a dveře se otevřely. Stál v nich usměvavý Ian. „Můžu dál?" zeptal se. Kývla hlavou a sledovala, jak zavřel dveře, došel ke stolu a posadil se na židli, která složila k posezení návštěvníkům či klientům. „Copak si budeš přát?" zeptala se a dala si nohu přes nohu. „Jeden polibek. Kolik mě to bude stát?" řekl s přivřenými víčky a sledoval ji. „Jsi speciální zákazník, nemusíš nic platit" řekla a vstala. Otočil se k ní a ona se mu posadila na klín. Dlaní ji objal okolo pasu a usmíval se na ni. Dlaní zajel do vlasů a přitáhnul si její obličej k jeho. Gabi zničila u skulinu mezi jejich ústy a přitiskla se k jeho rtům. Vpíjela se do nich a svou vášeň v polibku uplatnila. Když se od něj odtrhla, fascinovaně ji sledoval. „Chyběl si mi" řekla pravdivě. Uměl ji pozitivně naladit, tím, jak se usmíval nebo jeho polibkem. Celý byl skvělý. „Ty mě taky. Musel jsem něco vymyslet, abych tě viděl" usmál se a pohladil po vlasech. „Zajdeme si dneska někde?" zeptal se. „Hm...nevím" pokrčila rameny. Ian se udiveně podíval. „Raději bych se podívala na film u tebe v obýváku. Vůbec si mi neukázal vnitřek domu" jemně do něj píchla prstem. Zvonivě se rozesmál a oddychl si. Chytil ji dlaň, která se ho právě dotkla a políbil její prst. „Tak to dneska napravím, přijď v osm a najíme se plus prohlídka" řekl a ona se usmála. „Tak se mi to líbí" zamumlala a znovu jej políbila.