Když se první sluneční paprsky prodrali skrz stromy do oken Jamie zabrumlal a udělal si pohodlí na svém svalnatém polštáři. Cítil se podivně rozkouzlený, a přitom mu nic nechybělo.
V noci mu Sebastian věnoval tak úchvatnou pozornost, o které se mu nezdálo ani v těch nejmokřejších snech. Zároveň dodržel slib a nesáhl na něj víc, než mu bylo dovoleno.
Brunet uvolněně nasál nosem mužovu osobitou vůni a potlačil nutkání zakňourat jako školačka. Sebastian si tiše povzdechl a přivinul k sobě Jamieho pevněji.
„Nový fetiš?" zašeptal rozespale a otevřel na bruneta lenivě jedno oko. Muž se na něj v odpovědi uculil a políbil ho na špičku nosu.
„Možná... Anebo mi prostě jenom voníš," odvětil a opět si pohodlně uložil hlavu na Sebastianova prsa. Chvilku tam ještě leželi, než se na celý pokoj ozval Jamieho prázdný žaludek.
„Něco uvařím..." zamumlal Sebastian lenivě a zvedl se z vyhřáté postele. Brunet zabručel a upadl na matraci, kde ještě před chvíli leželo jeho milované topení. Byl ochotný klidně trpět ještě pár minut hladem, kdyby to znamenalo, že se mu bude Sebastian věnovat.
Též se mu nechtělo z postele, nechtěl ovšem nechat muže čekat, takže po rychlém převlečení seběhl schody dolů za svým drahým společníkem.
„Co by sis dal?" pronesl lenivě Sebastian, zatímco zíral do ledničky jako do vitríny.
„Cokoliv, co uděláš... Nebudu si ztěžovat na nic," odvětil po menším zamyšlení Jamie. Nakonec mu na stůl přilítl talíř s hemenexem. S díkem se do připravené lahůdky pustil a poctivě talíř po jídle uklidil.
„Na dnešek mám práci, takže si budeš muset najít zábavu sám," sdělil Sebastian poklidně a zamířil do pracovny. Brunet se proto s povzdechem sbalil a odešel do ložnice, kde z knihovny čapl jednu knihu a usadil se s ní na posteli.
Kolem poledne, kdy se mu už písmenka slívala dohromady, zaklapl své čtení a vydal se dolů do obýváku. Zjistil tak, že je u nich Juro a něco se Sebastianem řeší.
„Ahoj. Co ty tady?" zeptal se Jamie mile, aby na sebe upozornil. Oba muži se k němu otočili a vyměnili si rychlý pohled.
„Nic podstatného... Jen jsem se přišel podívat, jak se daří," odvětil Juro s lehkým úsměvem, pod kterým brunet viděl ukrývání pravdy. Rozhodl se to ovšem, pro dobré zachování atmosféry, ignorovat. Jen se drobátko usmál na svého milého a zamířil do kuchyně.
Obával se, že spadl opět na tu samou příčku ignorace, kde byl doposud. Příjemně ho proto překvapilo, když se mu kolem zápěstí ovinula mužova hřejivá dlaň.
„Ani hubičku od tebe neuvidím?" zapředl nevině Sebastian a přitáhl si Jamieho co nejblíž k sobě. Brunet líbivě vzdychl a okamžitě si přivlastnil procítěný polibek.
„Máš tam připravené jídlo. Snad bude chutnat," zašeptal Sebastian a s posledním jemným líbnutím na tvář propustil Jamieho z obětí.
Brunet poslechl a vyrazil pro jídlo, přestože mu neušel blonďákův starostlivý pohled. Co ten pohled znamenal? Ví snad Juro něco?