Je sedm hodin večer a já čekám před domem na svůj odvoz. Odpoledne jsem si volala s organizátorem akce Fitness pro muže a zeptala jsem se na to jestli nepotřebují ještě jednu kurvičku z PT. Muž se kterým jsem mluvila byl hodně pro. Takový malý prďole beztak. Pohřbila jsem vzpomínky na ranní rozhovory, emoce a všechno co se motalo kolem šmejda Jamese, navlíkla si Sophiinu sportovní podprsenku sytě červené bravy, obtáhlé legíny, které se daly bez problému roztrhnout a tenisky od mojí maličkosti.
Možná vypadám trochu špatně s maskou na xichtě, ale je to, jak to je. Dle předešlých zkušeností jsem jedno velké tajemno a to jenom kvůli tomuhle kusu.
Když mě taxi vysazuje před vchodem hotýlku Franco, rychle si svazuju vlasy do culíku a nasazuju škrabošku.
Otřepávám se a dostávám do těla adrenalin, až potom jsem připravená vejít dovnitř.
„Slečna Austenová?" Osloví mě hned po vstupu vysoký muž s černými vlasy pravidelně učesanými, v drahém obleku a podle všeho gay.
„Ano," ohlašuju se.
„Nějaký průkaz?" Ptá se mě a já zvedám ruku a třepu náramkem. „Užijte si večer, slečno," usměje se na mě laskavě a pustí dál.
Opravdu bych nikdy neřekla, že se v jedné místnosti může vejít tolik svalovců v těsných tílkách a teplákách.
Zůstávám stát na vrcholku schodiště a zírám na tu spoušť, která se přede mnou rozprostřela.
Podle všeho je to opravdu mejdan jenom pro pány, protože tu vidím hodně děvčat s maskou, ale víc dívek bez masky a bez...oblečení.
Alespoň to není večírek gayů.
„Pojdťe dolů, přece tu nebudete celý večer jen tak postávat," napřahuje ke mně ruku pohledný španěl. Okamžitě nasazuju profesionální úsměv a procházím kolem něj dolů. Stahuje ruku zpátky.
„Vy jste majitel?" Ptám se rychle.
„Ne. Jsem pouhý klient," usměje se na mě sladce a přejede mě očima. „Vy zřejmě nejste klientka," zastavuje pohled na mém hrudníku.
„To opravdu nejsem," věnuju mu další sladký úsměv.
„Tak to bychom si mohli rozumět?" Nadhazuje otázku. Odhalím s úsměvem i zuby.
„Jsem Jane," napřahuju k němu ruku.
„Austin," přijímá ji a když si se mnou potřese, stále ji drží. Zvedám levé obočí, abych podtrhla nechápavý výraz v mém obličeji. Prudce škube a přitahuje si mě k sobě na hruď. Překvapeně vydechnu a následně se od něj odlepím, což je překvapivě snadné, protože mě nedrží pevně.
„Něco na pití?" Otáčím se k němu zády a on je v tu ránu u mě.
„Doprovodím tě," pokyne mi rukou směrem k baru a doprovází mě až tam. Kolem baru jsou obsazené všechny židličky a tak se vecpávám mezi dva muže k baru. V momentě mi před obličejem přistává nějaký drink. Je mi jedno jestli to pro někoho je, prostě ho do sebe kopu.
Vedle mě se jeden muž zvedá a nabízí mi místo k sednutí. S úsměvem to přijímám a s očekáváním, že odejde vyhledávám očima Austina.
„Jsem Frank," napřahuje ke mně ruku muž co mě pustil.
„Jane," pokývám mu s úsměvem a chytám za ruku Austina, abych naznačila, že už jsem se někomu tak nějak zaslíbila. Austin mě pouští a raději mi ruku pokládá na stehno.
„Franku!" Poplácá ho po rameni.
„Tak, Jane. Kolik už jich máš?" Táže se mě Frank.
„Prosím?"
„Kolik už máš chlapů?"
„Tady Austina," věnuju mu sladkej úsměv.
Co máš za problém svalovče?!
„Jednoho?" Podiví se a pak se obrátí zády. „Oshi! Mám tu jednu! Sežeň Harryho!" Zakřičí někam směr sál.
Mám jednu?!
Po chvilce se k nám protlačují dva muži. Jeden číňan nebo japonec a druhý černý jak vyplý mobil.
„Ahoj, jsem Oshi a ty?" Podá mi ruku ten japončík. Kdo to má poznat?
„Jane," už zase si s někým potykám.
„Jane. To je krásné jméno. Bude se dobře cedit přes zuby," poznamená černoch.
„Cože?" Podivím se.
„Oh, promiň jsem Harry," otřepe se černoch, jakoby se zapoměl představit. „Takže ty jsi volná?"
„No, dá se to tak říct."
Co pořád mají s tou volností?
„Musíme si ji pohlídat," zasměje se vedle mě Austin.
„Ty jo, kdyby do ní vjel Ahmed!" Vykřikne Oshi a ostatní pánové mu hlučně přisvědčí.
„Kdo je Ahmed?" Zajímám se. Moc jmen! Připadám si jako v obležení svalovcama v tílkách.
„Ale, jeden vůl," mávne rukou Austin.
„Co s ním teda?" Nenechávám se.
„Víš, bylo by naprd kdyby v tobě smočil penis. Budeš ráda za nás čtyři!" Objasňuje mi Austin.
Smočil. Penis?! Co se to tady děje?
„Všechny čtyři?!" Vyjeknu. Všichni se mi zasmějí. Hodlám začít něco namítat, ale na malé improvizované pódium vyskakuje nějaký týpek jen v teplácích a jsem si jistá, že opravdu jen v teplácích. Frank mě špendlí ramenem k sobě a Austin mi drsně mačká stehno ke stoličce.
Počkat!
„Vítám vás dámy a pánové!" Vykřikne do mikrofonu muž na pódiu. „Kdo mě nezná, jsem Ahmed a jsem šéf společnosti Fitness for men. Co nejsme?!" Vykřikne tak hlučně, že si musím zacpat uši, abych nepřišla o ty bubínky vevnitř.
„Gayové!" Vykřiknou všichni muži okolo. Leknutím nadskočím. Neříká se tohle náhodou, když gayové jste?
„Doufám, že si večírek užíváte do syta, ale to nejlepší teprve přijde!" Všichni muži jako na povel začínají tleskat, pískat a hučet do vzduchu. „Pár sličných dam se uvolnilo z každodenních životů, nasadily masky a přišly sem jen a jen pro naše potěšení! Máme tu celkem dvanáct dam na třicet jedna mužů! Takže pánové...nechci tu viděť, žádné rvačky! Na každého se dostane!" Zvolá a muži zase halekají.
Jak pro jejich potěšení?!
„Jelikož odbila ta správná hodina, je čas zahodit kalhoty a tílka. Dámy? Připravte si dírky."
Dávám se do dávivého kašle. COŽE?! Tak tohle jsem slyšela poprvé a doufám naposled. Co ten chlap blbne?!
„Tohle, tohle jsou orgie?" Nakláním se k Frankovi, který mi okamžitě výkonně odkývá krutou pravdu. „Sakra!" Protáhnu s na začátku a dávám se do zběsilého úprku.
Trhnutím ze sebe odhazuju nic nečekajícího Austina a Frank naštěstí taky nestíhá zareagovat a tak kloužu ze stoličky a vybíhám davem směrem ke schodům. Míjím muže, kteří mě zasahují lokty, patami a tričkama, které ze sebe překotně shazují. Krčím se a doslová pádím k východu.
Někdo mě silně popadá za ruku. Otáčím se a sanžím se vymanit.
„Kampak? Snad jsi se nepolekala. Jedenáct stačit nebude," promluví na mě muž, který ještě před chvíli pronesl tu nejstrapnější větu s dírkama na světě.
„Je mi to líto, ale zrovna jsem byla na záchodě a pokud tu nechcete mít krvák, tak mě necháš jít," pokusím se o sladký úsměv i když to uvnitř mě tluče jako o závod.
„Kecáš," vyvalí oči Ahmed a povoluje stisk.
„Jo," vytrhávám se mu a zase se prudce otáčím a běžím pryč.
Proboooohaaa! Průser století!
Míjím recepci a volajícího gaye. Když jsem na chodníku, zase se rychle otáčím a vbíhám zpátky. Zastavuju se čelem k tomu gayovi.
„Proč jsi mě nevaroval!"
„Orgie jsou fajn," přejede si prstem přes obočí a zatímco si sundává sako se přesunuje do sálu k těm třiceti a jedomu svlečených chlapů.
Asi se považuje za šťastlivce.
Znovu rozrážím dveře a ocitám se venku.
Tak jo. Adrenalin bychom tu měli.
Panebože. Když si představím co tam teď vevnitř dělají.
Oklepávám se a odebírám se domů. Chvíli se rozhlížím, jestli neuvidím nějaké taxi, ale pak to vzdávám a jdu pěšky.
Před domem kde bydlím stojí černé auto. Stojí tam hodně aut. Jo, ale tohle neznám. Že by si někdo koupil nové BMW? Pořád na to auto koukám a zkoumám ho, i když už jsem před dveřma. Značku nemá žádnou povědomou...
„Kde jsi byla?!" Ozve se za mnou z ostra. Otáčím se a mé oči padají do pohledu přecitlivělého šéfa.