Harry
Objímal jsem svého omegu opatrně ale přesto silně. Při tom jak jsem tam pod omegou seděl jsem si znova přehrával v hlavě rozhovor s Maxem. Nechápal jsem proč mě chce Troy vidět. Nechci se už znovu chovat k omegám tak jak nás to učili v tom blbým centru.
K mé smůle jsem ale věděl že jak mile se uvidím s Troyem, začnu dělat co po mě bude chtít. Už od mala na mě měla tahle pitomá alfa velký vliv.
Louis mi znova usnul na rameni a tak jsem ho jen položil na gauč a přikryl jsem ho dekou aby mu nebyla zima. šel jsem do kuchyně uklidit ty střepy. Vůbec jsem neměl náladu něco vařit ale protože mi kručelo v žaludku, jsem vytáhl telefon a objednal jsem pizzu.
Když už jsem měl objednáno a chtěl jsem si jít lehnout k omeze když v tom mi pípnul telefon. Byla tam zpráva od Maxe.
Max: Troy vzkazuje aby jsi s sebou nezapomněl vzít tu krásnou omegu. :)))
Četl jsem si tu zprávu pořád a pořád do kola. Nechápal jsem absolutně na co tím Max naráží a v rukou jsem drtil skleničku. Za chvíli moji ruku pohladily malé prstíky a já jsem se podíval na moji omegu. Telefon jsem položil na linku a objal jsem omegu.
Sklenička mi skoro praskla v ruce a kdyby Louis nepřišel tak mi s největší pravděpodobností v ruce praskne. V tom telefon zapípal znovu. Louis sebral telefon dřív než jsem stihl jakkoliv zareagovat a přečetl si tak další zprávu od toho parchanta.
Max: Jo a abych nezapomněl. Troy Louise pozdravuje. :D
Louis přečetl zprávu nahlas a pak se na mě podíval. V jeho očích se zaleskly slzy a Louis se rozplakal. Přitáhl jsem si ho k sobe do náruče a začal jsem s ním kolébat ze strany na stranu.
,,Co se děje Loui?" Zeptal jsem se opatrně a podíval jsem se na malý uplakaný obličejík. ,,Nic Harry jen...jen se bojím." špitl a mile se na mě usmál.
Louis
Plakal jsem kudrnáčovi v náručí a snažil jsem se uklidnit. začala mě znovu bolet hlava a přemohla mě únava. Nechápal jsem jak mě mohl Troy najít. Neměl jsem kvůli tomu sociální sítě ani jsem se nesnažil vystupovat z davu aby o mě nebyly zmínky.
Nevěděl jsem kdo je Max a ani jsem nechápal proč píše Harrymu ale bolest hlavy mi neumožnila nad tím přemýšlet. Opřel jsem si hlavu o rameno silné alfy a nechal jsem ho aby mě odnesl do pokoje kde mě položil na postel a zabalil do deky když se bytem rozlehlo cinknutí zvonku.
Harry odešel z pokoje ale jen proto aby se za chvíli vrátil s dvěma krabicemi s pizzou. V tichosti jsme se najedli. Ani jeden z nás nevypadal že má potřebu něco říkat a narušovat tím to krásné ticho které v pokoji panovalo.
Když jsme dojedli, skočil jsem si umýt ruce a zalezl jsem zpátky pod deku. Alfa zatím uklidil a pak si lehl ke mě. Přemýšlel jsem stále jak se mohl o mě Troy dozvědět. Moje matka se s ním podle toho co jsem věděl nevídala a nevídala se ani se mnou. Nebyli jsme v kontaktu a tak jsem nechápal jak na mě ze dne na den narazí.
,,Lou?" promluvil na mě Harry mile ale já jsem se snažil předstírat že spím. Nechtěl jsem aby se zbytečně ptal. Soustředil jsem se na pravidelné dýchání, a vypadalo to že mi to Harry zatím věřil.
Alfa si za mě lehnul a omotal ruku kolem mého pasu. Slyšel jsem jak se hluboce nadechl. ,,Proč musí být všechno tak složité?" zamumlal mi do krku a já za chvíli usnul.
V noci mě probudila noční můra. Sedl jsem si na Harryho postel a opřel jsem se zády o chladnou zeď. Plakal jsem mezi trhavými nádechy a moje tělo se třáslo. Bolela mě hlava a měl jsem pocit že se pozvracím.
Po chvíli jsem omylem vzbudil Harryho. Začal jsem se mu omlouvat. ,,promiň Harry nechtěl jsem tě vzbudit. jsem k ničemu . Přidělávám ti problémy. Promiň." Harry si sedl vedle mě a přitáhl si mě na klín.
,,Co to plácáš Boo? proč by jsi mi přidělával problémy? Nic se neděje tak klid lásko." Začal mě Harry konejšit. Harry se mnou začal houpat ze strany na stranu a po chvíli co jsem vdechoval jeho vůni jsem usnul přitisknutý k hrudi té nejmilejší alfy na světě.