"Myslíte, že by to mohl být Topper?"
"Máš pistoli?"
"Teď chceš pistoli. Ne, nemám ji teď u sebe, je schovaná."
Z křoví se vynořil chlap. V té tmě jsem ho nepoznala, ale ostatní nejspíš ano. Nejspíš to byl ten chlap, který pracuje pro Limbreyovou.
"Hele, vite co chci. Buď to půjde po dobrém, nebo ne. Nemám u sebe zbraně...ale vidíte tu houpačku?" Všichni jsme se otočili na provazovou houpačku.
Chlap písknul a jeden provaz se přetrhl, protože ho prostřelil tmavý šíp.
"Hustý!" Vykřikla jsem, aniž bych se stihla zarazit.
"Díky za uznání." Řekl Chlap.
"El, co to vyvádíš?" Zašeptal na mě John B.
"Pardon, ohromilo mě to, nechala jsem s e unést..." Ospravedlnila jsem se a znovu se otočila na chlapa.
"Stačí mi jen písknout." Vysvětlil.
"Hele, fungovalo by to, kdybych pískla třeba já? Jakože střelilo by to mě, nebo vás?" Zeptala jsem se naprosto náhodně a muž se zarazil. Moje otázka ho očividně překvapila, což bylo mým cílem.
"El, nech toho." Zašeptal Pope, který pravděpodobně také nepochopil mé úmysly. Pak vyndal z kapsy klíč.
"Patří mé rodině."
"Hele, víte, že na pískání, slyšej i hadi?" Zeptala jsem se zase a všichni se na mě nechápavě podívali.
"Dochází mi trpělivost." Řekl muž a vzal Popovi z ruky klíč.
"Fajn, dobrou. " Rozloučil se a zmizel mezi stromy.
"Hele, a dávejte pozor na hady!" Zavolal jsem ještě za ním.
Pope nešťastně odešel a Kiara ho šla uklidnit.
"Co to máš s těma hadama?" Zeptal se mě okamžitě John B.
"Jednoho má v autě. A neví o tom."
"Jak se tam dostal?" Zeptal se tentokrát JJ a udělal roztomilý nechápavý obličej. Hej, to jsem ale neřekla jasný?
"Teď nastoupil dveřma a odjel."
"Moment....myslíš hada jako jeho, nebo hada jako to zelený... slizký co se plazí?" Ptal se John.
"Hadi nejsou slizký, nevylučujou žádnej sliz. A myslela jsem toho chlapa." Vysvětlila jsem a vydala se k ohni.
"Asis ho dokonale zmátla." Řekl mi ještě John.
"Přesně o to šlo." Řekla jsem ještě a oba dva se pak vydali za mnou.
Bylo něco po půlnoci, když jsem se rozloučila a šla domů. Ráno jsem musela jít uklízet silnice, takže jsem potřebovala aspoň chvíli spát.
Hned jak mi v sedm zazvonil budík jsem vyskočila z postele a běžela pro tašku do školy. Samozřejmě jsem jako obvykle vzala něčí kolo. Byla to jediná vac, kterou jsem zvládala řídit. Měla jsem samozřejmě svojí motorku doma, ale stále jsem neměla nikoho, kdo by mě to naučil řídit. Možná by mohl Pope, John nebo JJ...pak se jich třeba zeptám.
Ve škole jsem byla jen dvě hodiny, přišla jsem jen kvůli testům. Vtip téhle střední je v tom, že tam nemusíte chodit povinně každý den, stačí, když napíšete 75% testů. Po škole jsem běžela na náměstí, kde jsme se jako obvykle sešli s úklidovou službou. Poslali mě uklízet pláže, takže jsem měla asi nejjednodušší práci. To jsem samozřejmě nevěděla, že se slavilo i tam. Na druhou stranu na mě aspoň nezbylo místo, kde se konal táborák.