Řekla jsem mu a on se zatvářil smutně. Kdo by po tom nebyl smutný. Nechci na něj být hnusna ale já jen říkám pravdu. Vzala jsem krabičku s antikoncepcí a vyšli jsme. Nakonec jsem vzala tu nejlevnější. Když jsme byli u pokladny dali jsme zboží na krátký pás a když to dojelo k prodavačce mile nás pozdravila. Prodavačka namarkovala zboží a zeptala se ,,hotově nebo kartou?". Byla hrozně milá. ,,Kartou" odpověděla jsem ji taky mile a usmála jsem se na ni. Ona ukázala na platební Terminátor a já začala vytahovat kartu z peněženky ,,piiiiip" slyšela jsem zvuk terminálu a když zvednu hlavu vidím jak nik přikládá kartu. ,,Hej" řeknu mu naštvaně ale on mi jen s úsměvem rozcuchá vlasy. To je čurák ale je to od něj hezké. Ježíš s ním je to tak těžké. ,,Pardon že se tak blbě ptám ale moc vám to spolu sluší. Jsem ráda že spolu chodíte" podle toho co říká zná Dominika. Je opravdu moc milá. ,,Děkujeme ale jsme jen kamarádi. Jestli se i to dá říct" poslední větu jsem si řekla jen tak sama pro sebe. ,,Aha pardon mějte se krásně" řekla jako rozloučení . Já na ni jen kývla hlavou jako rozloučení a u toho jsem se usmála. Odešli jsme a když jsme si sedli do auta koukla jsem se do zadu jestli spinká nebo nespinká. Heilinka furt spinkala. Ta malá je po mě. Ale vypadá úplně jak Dominik. Začínám si toho všímat čím dál tím víc. I trošku povahově. A kdo ví jak to s ní bude až bude dospělá. Třeba bude stejná jako Dominik a bude zpěvačka. Jeli jsme do studia protože po mě Dominik prý "něco" chtěl. Když jsme vystupovali Dominik vzal malou do náruče a rychle vběhl do studia. Když jsme tam přišli položil opatrně malou na malí gauč a mě vezme za ruku a někam mě táhne. Když jsem se rozkoukala zjistila jsem že mám nahrávat ale co? ,,půjdeš sem k microfonu a budeš se ptát na otázky jako v hovoru typu ,,jak se máš?" Atd chápeš. Prostě takový ty keci" řekl a já udělala co říkal. Ptala jsem se na otázky jak říkal. Musela jsem to říct tak 100× ale nakonec jsem to zvládla a Dominik vypadal spokojeně. ,,Děkuju jsi skvělá" řekl mi Dominik když jsem to dodělala. Usmála jsem se, polichotilo mi to. Pak si vzal sluchátka a začal se hrabat v nějakých tabulkách. Připadala jsem si jak u nějakých hackerů. ,,Úžasný" zařval hrozně nahlas až jsem se lekla. Nevím co se děje ale je s tím spokojenej takže to bude asi dobrý.
Pardon že to je krátký ale zítra nebudu mít čas psat takže to musím napsat ještě dnes a zítra ráno to zveřejním. Kapitola má 450 slov. Tak snad se líbí mějte se hezky ahoj 😘☺️