Collide//Charles Leclerc

Religion

Otevřela jsem dveře od bytu a uviděla Silviu která seděla na sedačce .
„ Zrádce . " Zamumlala jsem a šla do ložnice .
„ Stef já jsem tě tam fakt nechtěla nechat , věř mi . To on chtěl abych odešla . Aby tam byl s tebou sám ." Snažila se mi vysvětlit .
„ Říkala jsi že mu jen řeknu svoje jméno a hned odejdu . Ne že tam budu hodinu si s ním povídat a podepisovat smlouvu . "
„ Víš co vůbec na mě dneska už nemluv . " Řekla jsem .
„ Co takhle mi aspoň poděkovat !? Zařídila jsem ti nejlepší práci kterou kdy budeš mít . " Vyjekla po mně . Má pravdu . Měla bych jí děkovat . Ale co je na tom tak skvělýho ? Každej víkend budu pryč a navíc ještě někde sedět a zařizovat věci pro něho . Nechtěla jsem říkat jeho jméno . Ten vztek by si on nezasloužil .
„ Tak díky ." Řekla jsem a zabouchla za sebou dveře do pokoje . Neměla bych se k ní takhle chovat . Měla bych si jít lehnout , dnešek byl dost náročný . Převlékla jsem se a snažila se usnout . Převalovala jsem se z boku na ten druhý . Spánek nulový , nemohla jsem usnout . Hodně jsem přemýšlela . Přemýšlela jsem co bude až se Silvia odstěhuje . Přemýšlela jsem nad tím jak se teď bude vyvíjet moje nová "práce" . Nemůžu pro něj pracovat . Když na něj pomyslím... .
Počkat...slyším dobře mixer , dělá si srandu . Teď v noci pouštět mixer ?!
„ Co tady- "
„To už je ráno ?! " Zaječela jsem když mi do obličeje vpálilo slunce . Silvia se na mě zmateně podívala . Měla jsem zatažené žaluzie proto mě slunce nevzbudilo .
„ Zase si nespala ? " Zeptala se s velkým zájmem se mnou mluvit .
„ Sakra kolik je hodin ?! " Vběhla jsem zpátky do ložnice pro telefon . Půl desáté , sakra . Vběhla jsem do koupelny kde jsem se osprchovala a převlékla . Potom jsem si vzala jablko z mísy s tím že ho s ním po cestě ( nesním ) .
„ Kam meškáme ? " Zeptala se Silvia .
„ Leclerc chtěl abych byla o půl desáté v kanceláři chtěl mi říct jak to bude fungovat a nějaký organizační věci k práci . " Vykládala jsem když jsem si nasazovala boty .
„ Takže už víme jak se jmenuje . " Usmála se .
„ Já to nezvládnu,  Silvio . " Řekla jsem .
„ Co , proč bys neměla ? " Zeptala se zmateně .
„ Nemůžu pro něj pracovat ."
„ Víš co probereme to až se vrátíš , teď už běž . "
„ Silvio ještě jsem se chtěla omluvit za ten včerejšek . "
„ To je dobrý , běž už . " Usmála se .