WELCOME BACK | OUTER BANKS

By Neluska04

116 8 5

Oceán, vlny, písek a prkno. Tohle mě dělá opravdu šťastnou. Jsem dívka ze šlechty. Caroline Forbesová. Je "op... More

2.

1.

72 6 4
By Neluska04

,, Když ji sjedeš tak ti dám kilo Rafe!" zakřičela jsem na svého přítele. Rafe na nic nečekal, popadl prkno a běžel do oceánu. Oba jsme se smáli. Známe se už od malička kdy jsem se začala bavit s jeho ségrou. Sarah. Jsme nejlepší kamarádky už od 4 let a teď je nám 16.

Ze sledování mě vytrhla partička 4 lidí. Pogues. Já, Rafe i Sarah patříme do šlechty a dle mého otce se s nima nemůžeme bavit. Že to jsou hrozní lidé. Já mu nevěřím, přeci jenom jsem je neviděla dělat něco hrozného. Rafe a jeho kamarád Topper mají jiný názor ale já se Sarah si stojíme za svým.

,, Naval kilo Care!" vytrhl mě sledování Rafe. Usmála jsem se vytáhla z kapsy kilo a podala mu ho. Jen co Rafe uviděl Pogues tak mu úsměv zmizel.

,, Pojď jdeme." řekl a otočil se. Ale já sem zůstala stát na místě. ,, Care řekl jsem že jdeme!" chytl mě silně za paži.

,, Au! Uklidni se Rafe." zakřičela jsem na něj. Všichni se na nás otočili. Když tomu Rafe nevěnoval pozornost tak jsem se mu vytrhla se sevření a utekla domů.

Po hodině

Seděla jsem na své posteli a četla si. Táta byl zrovna někde pryč, což jsem byla ráda. Nebaví mě poslouchat každý den jeho řeči o tom jaká jsem zbytečná. Pomalu se stmívalo a táta pořád nikde. I když ho nemám zrovna v lásce, dostala jsem o něj docela strach. Krom jeho a sestry nemám nikoho. Z myšlenek o tátovi mě vytrhlo klepání na dveře. Pomalu jsem se zvedla a šla otevřít. Stál tam jeden z nich. Jeden z Pogues. A to přesněji Jj Maybank.

,, Um.. ahoj?" nervózně jsem se zeptala. Pořád jsem je přeci jenom neznala.

,, Ahoj.." pozdravil mě a pořád se na mě díval. Začalo mě to znervozňovat.

,, Potřebuješ něco?.." zeptala jsem se znovu.

,, Jo promiň.. " podrbal se na zátylku.
,, Chtěl jsem se tě jen zeptat jestli jsi v pořádku? Rafe byl na tebe dost drsnej."
Vážně ke mně Jj Maybank přišel, jen aby se mě zeptal jestli jsem v pohodě? Jak roztomile.

,, Jo.. jo jsem. Rafe jen někdy přestřelí." usmála jsem se a on mi úsměv oplatil. Asi minutu jsme tam stali a dívali se na sebe. Musím říct že je opravdu kus.

,, No tak.. tak se měj." rozloucil se a odešel. Zavřela jsem za ním dveře a odešla do svého pokoje.



Continue Reading

You'll Also Like

5.9K 369 23
A ať už náš příběh skončí jakkoliv jsem a vždycky budu vděčná, že jsem tě ve svém životě měla Petře. - - - Příběh je pouze smyšlený. Nemá nikoho zes...
8.6K 475 16
Co kdybych se nikdy neodhodlala a tu práci nevzala. Možná bych tě nikdy nepoznala. Kluka co věřil na Pegase a miloval slunečnice. __________________...
12.5K 816 66
1. díl Lexie neměla jednoduché dětství. Její otec ji opustil, její strejda umřel tou nejdivnější smrtí a celá její rodina uhořela při požáru. Sice př...
16.6K 689 73
Příběh se odehrává roku 2016 v Bratislavě, ale pokračuje až do součastnosti. Netuším co napsat, jestli chceš, tak čti🎀 {ff Stein27}