Nikdy jsem nevěděla, jak jsem slabá, jak jsem na něm závislá, jak zlomená jsem byla v okamžiku, kdy odešel. Až o několik hodin později jsem odmítala uvěřit, že je skutečně pryč. Ve svém zármutku po osobě, o které jsem v srdci věděla, že se ke mně vrátí, jsem dosáhla fáze popírání. Proč jsem tak slabá? Proč jsem na něm tak závislá?
Nebyla jsem vždycky taková. Dříve jsem žila sama, byla nezávislá a silná. Nebo jsem si to alespoň myslela. Nikdy jsem se nezamilovala tak, jako by to byla věc, bez které nemůžu nikdy žít, a která pohltí každou mou myšlenku a slova natolik, že už nedokážu poznat, že tam ta láska dávno není.
Zlomilo mi srdce, když jsem vešla do té prázdné místnosti a uviděla ty květiny. Měla jsem být naštvaná, jako teď. Měla jsem popadnout ty květiny a hodit je na podlahu, aby to byla jediná věc, která byla rozbita. Moje srdce by se tím pádem nikdy nezlomilo, protože bych neupadla do hluboké deprese kvůli nějakému klukovi, který ani neměl tu zdvořilost, aby se se mnou osobně rozloučil. Neměla jsem být roztržitá kvůli nějakému klukovi, který se jednoho dne zvedl a odešel, protože věděl, že nestačím, ale nechtěl mi to říct. Nechal mi tedy květiny, které brzy zvadly, vzal si všechny jeho věci a vyšel předními dveřmi, aniž by se ohlédl.
Smutné na tom bylo, že to nebyl jen nějaký kluk. Byl to Harry. Byl to jediný člověk, kterého jsem opravdu milovala, jediný člověk, se kterým jsem dokázala sedět celé hodiny v tichu a nic neříkat, jen být blízko sebe. Byl to jediný člověk, který mě dokázal zlomit. A nemělo by to tak být.
Stále ho miluji. Bez ohledu na to, co udělá, vždy ho budu milovat. A můžu mu odpustit, že odešel. Ale dokážu si odpustit svou zranitelnost a slabost? Mohu si odpustit, že jsem všechno porušila kvůli krátké, nečekané nepřítomnosti toho, koho jsem milovala? Mohu si odpustit, že nejsem dost silná na to, abych se zlobila?
Odpuštění je snadné, když je dáno někomu, komu důvěřujete a koho milujete. Ale jak mám odpustit někomu, kdo je tak snadno závislý na svém okolí, že si až potom uvědomí, že je slabý?
Jak mám odpustit sama sobě?