🦋
,, Prosím?" Otočil se na něj zmateně Harry. Koukal se kolem sebe jestli to vážně bylo na něj.
,, Pojďte prosím a nedělejte zbytečné scény." Chytl ho za paži, kterou se mu Harry snažil vyvléknout.
,, Kam mě odvedete? Nic jsem neudělal musím najít svou mámu!" Začal vyšilovat a škubat sebou.
Bodyguard na to nebral ohled a začal ho tlačit ven z davu, pár lidí se na něj divně koukalo, pár i soucitně, ale většina si toho ani nevšimla, protože skončila přestávka.
Ke konci zbývalo, už jen pár písní, ale Harrymu začali slzet oči z toho, že ho teď vyhodí.
Nechal se táhnout, jelikož už věděl, že to nemá smysl, zadržující vzlyky se slzami.
Dokud neslyšel otevření dveří nevšiml si, že nejsou venku, ale v tmavší chodbě.
Byl zmatený a začal ještě více panikařit.
Ten bodyguard ho netáhne ven, ale někam úplně pryč.
Začal se znova vzpouzet, tahal sebou, ale chlapova síla byla snad neměřitelná s tou Harryho.
,, Pusťe mě prosím." Zavzlykal, než došli do nějaké místnosti.
Harrymu bušelo srdce, nevěděl co mu chce udělat, nevěděl proč tu je.
,, Nemusíš se bát." Bylo poslední co od bodyguarda slyšel, než ho více šťouchl do místnosti, aby on sám mohl odejít a za sebou i zamknout dveře.
Harry se snažil je otevřít, kopal i řval, ale nikdo mu neotevřel. Po pár minutách se koukl na mobil, aby zavolal mámě, ale nebyl tu signál.
Začínal čím dál tím propadat panice, sedl si na zem a snažil se sám sebe uklidnit, vymýšlející plán, jak se odsud dostat.
Najednou utichla hudba a byl slyšet jen hluk fanoušků. Harry věděl co to znamená, je konec. Jeho mamka ho bude hledat, musí ho najít.
Zpoza dveří se ozvaly hlasy v jednom poznal toho bodyguarda a ten druhý mu byl vážně známý.
Rychle se postavil, když si uvědomil, že ten někdo za dveřmi je odemyká.
Rychle vzal nějakou věc se stolu, což bylo otočné zrcátko, namiřující ho na dveře.
Dveře se otevřeli jako první vstoupil bodyguard, po kterém Harry zrcátko hodil, aby si ze stolu vzal hřeben, znova ho mířící na něj.
,, Můžeš odejít." Ozval se hlas za ním.
Bodyguard odešel, aby Harrymu odhalil Louise Tomlinsona.
Harry se rozetřásl, nevěřil vlastním očím na jednu stranu byl úplně mimo, že ho vidí, ale na tu druhou, ke které se příkláněl více, ho unesl.
Jen tak!
Bodyguard odešel, zavírající za sebou dveře. Louis se usmál, přicházející k Harrymu blíže.
,, Ahoj Harry, myslím, že by jsme si měli promluvit." A mladší z toho byl více mimo než předtím. Odkud zná jeho jméno?
A tak i přes to, že to byl jeho oblíbený zpěvák a člověk po něm tvrdě hodil hřeben.
,, Co chcete!?" Křičel, když se stolu bral další věci a po starším je začal házet.
,, Harry." Snažil se znít klidně, přibližovat se k němu a přitom se co nejvíce věcem vyhnout.
,, Harry." Řekl rázněji, až byl u něj, chytající mu obě zápěstí.
,, Nech si to vysvětlit."
,, Co tady dělám?" Znova mu začali slzet oči, vzpírající se Louisovi.
,, Odkud znáte mé jméno?"
,, Napsal si mi ho Harry, stejně jako jsi mi napsal, že tu dnes budeš." Snažil se ho uklidnit, Harry se mu, ale vytrhl, pozadu jdoucí dokud nenarazil do zdi.
Harry se mu koukl do očí.
,, To ty jsi Louis, můj Louis?"
🦋