Dnes jsem od něj dostala dopis.
Neměla jsem odvahu to otevřít, protože- no, možností je tolik. Třeba, že se už nikdy nevrátí. Nebo, že potkal někoho nového a jen mi chtěl dát vědět.
Nemůžu vám říct, jaká zkáza by nastala, kdyby mi řekl, že se nikdy nevrátí. Nemohla bych pokračovat s vědomím, že jsem ho nechala takhle proklouznout mezi prsty.
Takže ten dopis tam teď sedí a sleduje mě, podobně jako to dělaly zvadlé květiny posledních dvaadvacet dní. Vidím, že tam není žádná zpáteční adresa a že obecně tam není adresa. Což znamená, že tento dopis musel strčit přímo do mé poštovní schránky. Což znamená, že tu byl.
S tímto odhalením rychle popadnu dopis a opatrně jej roztrhám.
Stálo tam:
"Milá, Alio,
Opravdu nevím, co říct, upřímně, protože si nejsem úplně jistý, jak se cítíš. Už je to nějaký čas, co jsem tě opustil, cítil jsem, že teď bude vhodná chvíle, abych ti to vysvětlil. Ale vím, že mě tak dobře znáš... už přesně víš, co řeknu.
Odešel jsem, protože jsem musel. Protože být na jednom místě mimořádně dlouho dobu, i když je to s dívkou, kterou miluji, je pro mě únavné. Ani nedokážu vyjádřit, jak neklidná je moje duše. Je to, jako bych se narodil s jinou osobou uvnitř mě, která mě neustále prosila, abych ji vzal na místa, o kterých ani nemůžu uvěřit, že jsou skutečná. Přál bych si, abych to dokázal udržet, protože tě miluji víc než cokoli jiného, ale ten člověk ve mně je neuvěřitelně neúprosný. Nebude brát ne jako odpověď.
Připadá mi to šíleně sobecké, protože jediné, co chci je být s tebou. Ve tvém okolí. Věděl tebe. Někde s tebou. Ty jsi ta, na koho myslím, když jdu po velkých, novych městech. Jsi ta, koho si neustále přeji, aby byl se mnou, když objevuju tato krásná místa. Jediné, po čem toužím, jsi ty a tvá přítomnost, tvůj úsměv, tvůj smích a všechno o tobě.
A na své cestě v posledních několika týdnech jsem se naučil něco, co se mnou zůstane na celý život: Zůstat na jednom místě je pro mě dost těžké, ale nejtěžší je držet se dál od tebe. S tím, co bylo řečeno, se k tobě vrátím. Dej tomu ještě pár dní nebo týdnů, ale budu tam. Nenechám tě déle samotnou. Nemůžu dál vědět, že jsi v tom pustém městě úplně sama. Já tě zachráním. Vrátím se.
Dávám ti své slovo. Slibuji ti, že už nebudeš osamělá. Buď jen trpělivá. Vrátím se.
Miluji tě víc než cokoli jiného, má drahá. Obklopuješ všechny mé myšlenky.
Uvidíme se velmi brzy.
S velkou láskou,
Harry. xx"