Strach.
Každý jsme ho někdy zažili.
Každý z nás ví, jaké to je, když je naše mysl svazována strachem, ať už se jedná o strach z čehokoli.
Ale kolikrát jsme si uvědomili, že právě strach nás zachránil?
Kolikrát jsme zvolili delší cestu domů, protože nám strach nedovolil jít neosvětlenou zkratkou?
Kolikrát jsme ze strachu odmítli nabízenou skleničku alkoholu?
Kolikrát jsme právě díky takovému strachu ulehli do své postele a ráno se probudili právě tam, v pořádku?
Strach nám nemá být nepřítelem, nýbrž ukazatelem, majákem, díky němuž zůstáváme naživu.
Ani tak však nesmíme dovolit, aby nás strach ovládal, nesmíme dovolit, aby náš strach někdo využil k tomu, aby nás ovládal.
Zachovejme si zdravý rozum a rozhodujme se sami za sebe, tak jak nám radí naše intuice, ne tak, jak nám říkají jiní, že máme činit.