Když jsem vešla do dveří malém jsem upustila podnos s čaji. Oni se .. smáli. Myslela jsem jak budu brečet, ale oni se smáli.
" Nesu čaj." řekla jsem a nasadila falešný úsměv. Přisedla jsem si k nim a vrhla na Mel nechápavý pohled.
" Pak ti to vysvětlím. " šeptla tak abych ji slyšela jen já.
" Takže Lynn,můžeme ti tak říkat ne ?" řekl Newt a já přikývla.
" Takže Lynn co bude teď ? " zeptal se mě a v očích se mu mihly obavy.
Odložila jsem svůj čaj. " Dnes nic. Zítra ráno dorazíme do Kapitolu, ale bude to brzo takže na nádraží skoro nikdo nebude. No a ještě ten den vás čeká zkrášlování a přehlídka splátců. A pak to vše začne, trénink,hodnocení a potom aréna...Ještě dnes večer budeme vědět kdo se proti vám v aréně postaví." vzala jsem svůj čaj zpět do ruky a koukal jsme na Mel a naznačila jí aby se ujala slova ona.
Myslela jsem že začne mluvit o taktice přežití a podobných věcech a ona místo toho řekla: " Jděte si dát to svých pokojů sprchu ještě před veceri."
Oba se ve stejnou chvíli zvedli a vydali se do svých pokojů.
" Takže Mel," začala jsem " co si jim řekla ? Doufám, že si jim nedávala nějaké naděje, že by oba mohly přežít. Protože jestli jo tak to asi nepřežiješ ty." řekla jsem výhrůžně i když jsem věděla za by mě přeprala, ale zkusit jsem to musela.
" Neboj, taky jsem byla překvapena jejich reakcí, ale oni už se se smrtí smířili a vše to berou s humorem i když na tom nic k smíchu není, ale co, lepší aby se smáli než brečeli."
" Potřebuju sprchu, a to pěkně studenou, s večeří na mě nečekejte, nějak mě to tom všem přešla chuť k jídlu." Řekla jsem a odešla do sveho pokoje.
----------------------------------------------------------
Ležela jsem na posteli a modrém tilku a bílých kraťasech a dívala se na hvězdnou oblohu, která byla samozřejmě jen projekce a vzpomínala jsem na dny kdy jsem byla malá a žila jsem v 11. kraji. Bylo mi sotva pět, když pro mě domů přišli nějaký mírotvůrci a odvedli mé od rodičů a dvouletého brášky abych mohla za dvacet let jezdit a losotav jména splátců. Zahrnovaly mě přepychem a hromadami jídla, ale já se stále chtěla vrátit domů a teď se mi to částečně splnilo, i když jsem tam byla jen na chvíli, byla jsem doma.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Konečně nová kapitola, snad se vám líbí. Koment a vote samozřejmě potěší.
Ps. za tuhle kapitolu můžete poděkovat sari_me, která mě k tomu dokopala a teď je nemocná, tak ať se brzo uzdraví :-).