"Přestaň se flákat!" Luce pohodí na stůl stohem dokumentů. "Jsi v práci!"
Eric znuděně zvedne propisku a znechuceně zamručí. "Nechtěla bys to dělat ty?"
"Nemůžu za tebe udělat všechnu práci," odfrkne si Luce. "Udělej to a neodmlouvej. Seš jak malej."
"Jasně, mami," zabručí, ale nic víc neřekne.
Luce se naposledy podívá, jak se lídr Neohroženosti pohrouží do papírů a informací a zavře dveře jeho pracovny. Vydá se chodbou mezi kancelářemi, míjí pobíhající Neohrožené a bez ohlédnutí míří do části hlavní budovy, která je vyhrazena pro lovce. Rozrazí velké dveře, za nimiž se nachází další chodba osvětlená měkkým světlem, a uhne do nejbližších dveří napravo.
Ve velké bílé místnosti se nachází šest osob. V jejím středu stojí dvě pohovky naproti sobě, mezi nimi nízký konferenční stolek. Několik metrů od pohovek vedly schody do sníženého patra, kde běží zapnuté počítače a na stěně nad nimi visí obří obrazovka napojená na hlavní přístroj.
"Hele, Luce je zpátky!" zvolá Elijah. Vystoupá po schodech nahoru a zakření se. "Jak ses měla?"
"Sklapni, Zinne," odbyje ho Luce.
"Podle tvýho tónu soudím, že se Eric zase fláká," řekne dívka sedící na sedačce. Dlouhé černé dredy jí sahají do půlky zad, kde zakrývají skoro polovinu tetování táhnoucí se přes celá záda, které představuje několik zkroucených květin. Dívka na ni upře své temně hnědé oči a velké, plné rty zkroutí do úsměvu. V levém obočí má piercingový kroužek a pravé ucho propíchané množstvím kroužků a náušnic.
"Přesně tak," přikývne Luce a unaveně si sedne vedle ní. "Achjo, Naomi, kéž by s ním byla rozumná řeč."
"S klukama je to vždycky špatný," konstatuje Kaya a odhodí spisy, které si pročítala. "Moc si z toho nedělej."
"Vidíš, už tě komandují tvoji bývalí svěřenci," zasměje se Abel, nepříliš vysoký černovlasý chlapec, který vyniká v mazaných a nečistých tricích. Luce moc dobře ví, že s ním není radno pouštět se do křížku nebo se s ním sázet.
Buta připomínající tlusté prase s hnědou parukou - jak se sem vůbec ten zoufalec dostal? - se chrochtavě zasměje a dál se věnuje kupě jídla, kterou do sebe souká rychlostí vysavače.
"Jsi nechutnej," odplivne si Elijah a strčí do Buty. "Chovej se trochu slušně."
"Stejně nechápu, proč tohle tady vůbec existuje," zavrtí Naomi nechápavě hlavou. "Stejně tu celý dny sedíme a nic neděláme. Copak má tahle práce vůbec smysl?"
"Jsme jako druhá dozorna," připomene jí Kaya. "Ta běžná na to už nestačí."
"Až na to, že my sledujeme celý město," dodá Abel.
"Jsme lovci pořádku," zasměje se Elijah skřípavým smíchem.
"Od Amara jsme moc Divergentních ale nechytili," namítne Naomi. "Ne že by mi to vadilo, ale prostě nechápu, proč tahle funkce existuje."
"Jeanine chtěla, aby vznikla," pokrčí Abel rameny. "My můžeme být rádi, že nás platí za nic nedělání."
Luce se podívá do sníženého patra a prohlédne si poslední osobu v místnosti. Vlnité, světlé, téměř bílé vlasy mu padají na ramena. Sedí divně jako vždycky - místo, aby seděl na zadku, klečí na bobku na židli před počítačem a zaujatě něco sleduje na obrazovce.
"Nevšímej si ho," poradí jí Naomi lhostejně. "Lice si stejně vždycky dělá, co chce."
Luce nic nenamítá. Lice Curehell, přezdívaný Slice, byl vždycky trochu podivín. Sama má silné podezření, že s ním něco není v pořádku. Jeho tón, pohyby, slova... všechno vypadá a zní šíleně. Už to jeho samotné jméno je děsivé.
"Ale na začátku jsem si vaše jména pletl," ozve se Elijah zamyšleně. "Luce a Lice. Vždyť to zní skoro podobně. Ale Lice je hodně divný jméno -"
Lice pomalu zvedne ruku a něco hodí. Těsně před Elijahovým nosem se do zdi zabodne nůž. Lice se otočí na židli a začne si kousat bříško palce. V jeho rudých vyvalených očích, pod nimiž se zračí temné kruhy, žhne zvědavost šíleného vědce.
"Elijah taky není pěkné jméno," řekne pomalu, protáhle, jako by si každé slovo pečlivě rozmýšlel.
"Promiň," zalkne se Elijah a opatrně poodstoupí od čepele ve zdi.
Lice se zvedne ze židle a lehce přihrbeně přejde k noži, aby ho vytáhl a zastrčil zpět do hlubin své košile. Luce tuší, že se tam jistě skrývá plná zásoba smrtelně nebezpečných zbraní.
"Klídek, Slicei," řekne Naomi. "Jsme přece všichni na stejné lodi, ne?"
Lice se narovná a usměje se. "Promiň, Nao. Už jsem hodný."
"Za rok chce Jeanine útočit na Odevzdanost," ozve se Elijah.
Luce sebou trochu trhne. Nerada slýchá o své staré frakci. Nejradši by si vzpomínky na ní úplně vymazala... ale kvůli svému bratrovi to nemůže udělat.
"Proč za rok?" nechápe Lice a začne si pohrávat s další dýkou.
"Teď ještě není připravená," pokrčí Elijah rameny. "Eric jí slíbil vojenskou podporu."
"Nejradši bych, aby ta naše elitní sedmička nemusela nic dělat," protáhne se Naomi líně.
"Tak jo," tleskne Luce rukama. "Každý zpátky do práce. Konec přestávky."
Ostatní se otráveně zvednou. "Jasně, mami."
Luce sleduje, jak se zvedají a pouští se do práce, než si s Kayou vymění krátký pohled. Obě myslí na totéž. Mají jenom rok, aby udělaly, co měly za úkol. Pak ve městě vypukne chaos. Dokáží si představit, jak to bude vypadat - odstraňte jednu frakci a rozpadne se celý systém.
Už jenom rok do konce světa.