Je večer 2 hodiny před rituálem a my s Kolem, Stefanem a Damonem vymýšlíme co uděláme jako další krok.
Nakonec jsme se podělili s našimi informacemi i s mými bratry a stal se z nás tým. Ale jen pro dnešek. Seděli jsme nervózně v obýváku a říkali různý varianty.
„Tak co třeba jít hledat to místo?"
„Já vím kde se to stane." (Kol)
„Tak jdem!" (Stef)
„Nemůžeme tam jen tak vlítnout a začít smlouvat. Chce to plán."
„Ale ten nemáme." (Damon)
„Dobrý vědět Damone."
„A já za to můžu ?!"(Damon)
„Nechte toho ! Jste dvojčata a ty mají držet při sobě a ne se hádat." (Stef)
„Už mě to tu nebaví jdu tam."
„Jdu taky." (Kol)
„My tam dojdeme potom." (Stef)
My s kolem jsme teda vstali a šli do lesa. Kol mezitím poslal souradnice Damonovi a Stefanovi.
„Docela jsem přemýšlel." (Kol)
„Nad čím?"
„Co budu dělat. Jestli nemám bratra zabít."(Kol)
„Jak by jsi to asi udělal ?"
„Ne zabít, ale uspat. Mám tu dýku s kterou mě bodl." (Kol)
„Nech to být. Teď jsi šťastný ne?"
„Ne úplně." (Kol)
„Co ?"
„Neřeš to. Je v tom jedna holka, která se mi líbí." (Kol)
„Řekni když budeš potřebovat."
Řekla jsem a obejmula ho.
Došli jsme k tomu místu a tam byla čarodějnice která vše připravovala.
—po hodině a půl později—
Rituál už začíná a my všichni tady čekáme. Kol byl nejakej divnej jakoby něco plánoval.
Když tam Klaus přitáhl Elenu tak Stefan a Damon tam přišli a začali tam smlouvat. Co je to sakra napadlo!
Kol viděl že to nejde dobře a tak tam šel taky. Debilové.
Najednou Klaus vzal kola a vytrhl mu dýku z ruky a chtěl ji zabodnout do srdce.
Já jsem tam rychle upíří rychlosti přiběhla a odstrčila kola a Klaus bodl mně. Byl to šok.
Poslední co si pomatuju byl překvapený výraz Klause a Kola který měl oči plné slz.