Jsme s Kolem na ulici a procházíme se.
„A co jsi dneska dělala když jsi odešla z toho baru?"
Zeptal se Kol
„Byla jsem s Elijahem. Přišel za mnou a četli jsme, ale potok tam přišel Klaus."
Řekla jsem a on se udiveně podíval.
„Co Nik chtěl?"
Zeptal se a já začínala mít obavy že se něco děje.
„No šel pro Elijaha a omluvil se mi."
„Musíme si udělat trip do Mystic Falls." Kol
„Co se děje ?"
„Nik chce zlomit kletbu a to neznamená nic dobrého." Kol
„O čem to mluvíš ? O jaké kletbě ?"
„To ti vysvětlím po cestě, teď musíme jít za Marcelem." Kol
Řekl a běželi jsme domů.
———
„Marceli ?"
Zavolala jsem a nic se neozvalo.
„MARCELLUSI!!!!!"
Zařvala jsem a on přišel.
„Co tady řvete a proč je tu on ?"
Řekl když přišel.
„Vím že mě nemáš v lásce, ale potřebujeme tvoji pomoc."
Řekl Kol a Marcel se na mě podíval.
„Rosie, o co jde?"
Zeptal se mě a já nevěděla jak začít.
„No- já... Klaus chce zlomit nějakou kletbu a já nevím o co jde."
Vyhrkla jsem. Byla jsem ve stresu a nevěděla jsem co se děje.
„Kole ?"
Řekl Marcel naštvaně a udiveně.
„Niklaus chce zlomit kletbu slunce a měsíce aby se z něj stal hybrid."
Řekl Kol a já vykulila oči. Nevěděla jsem o tom co he to hybrid a co se vlastně děje, ale hádám že když jde o Klause je to něco hrozného.
„Potřebujeme aby jsi s námi jel do Mystic Falls. Tam se rituál má uskutečnit." Kol
„A kdy přesně ?"
Vložila jsem se do toho zase já.
„Za týden při úplňku, ale musíme jet dřív, protože Klaus musí najít 4 lidi." Kol
„Koho?"
Řekli jsme s Marcelem najednou.
„Čarodějnici už asi má, ale ještě vlkodlaka, upíra a hlavně dvojnici." Kol
„Elenu."
Řekla jsem.
„Ty ji znáš ?"
Zeptal se kol.
„Moji bratři nám pomohou, 100% na tom aspoň jeden z nich pracují. Navíc se kolem té dvojnice motají už dlouho."
„To je super tak se jděte vy dva sbalit a já jedu s vámi."
Řekl Marcel a já se běžela zabalit do svého pokoje. Vzala jsem si jen hygienu a osobní věci, oblečení mám nějaké v Mystic Falls.
Asi po 10 ti minutách jsme se sešli dole.
„Jsi vpohodě ? Vím že je to těžký se zamotat do naší rodiny."
Zeptal se starostlivě Kol.
„Jsem v pohodě, jen jsem nevěděla ze se něco chystá a nic jste mi nikdo neřekl."
Řekla jsem. Byla jsem docela vyděšená z téhle rychlé mise a taky naštvaná na Marcela že se poslední dobou choval jako debil .
„Promiň že jsem ti to neřekl, myslel jsem že tě Marcel informoval." Kol
„Na tebe naštvaná nejsem, ale Marcel se někdy trochu ponoří do svých problémů a je oslepený."
Řekla jsem a šla jsem směrem k autu.
„Aha tak to jo."
Dodal Kol a doběhl mě.
„Půjč, vezmu ti to."
Řekl a já mu dala svoje zavazadlo.
„Jdu pro Marcela a ty si zatím sedni kam chceš."
*
Řekl Kol a běžel pro Marcela. Já si mezitím sedla na zadní sedadlo a vytáhla jsem si telefon. Bylo tu asi 10 zpráv od Damona. :
5:54 pm
Damon: Rosie máme problém
Damon: Stefan je vpohodě, dá se říct, ale něco se plánuje.
6:10 pm
Damon: Jde o Klause a ty sem prosím přijeď! Chci vědět že jsi vpohodě.
Damon: Rosaline Salvatore zapni někdy ten telefon !
6:25 Pm
Damon: Jdi do prdele
6:38 pm
Damon: ne to bylo zlý, ale přijeď.
*
Ten můj bratr je fakt komediant. Odepsala jsem mu (zpráva: Damone tohle si ještě dnes vyříkáme osobně.) a v tom přišli Kol a Marcel a sedli si do auta.
„Můj bratr ví že přijdu, ale o vás neví. Pokojů je ale pořád dost."
Oznámila jsem a pohodlně si sedla.
„Ok, Marceli můžeme jet." (Kol)
Marcel nastartoval a vyrazili jsme na cestu do Mystic Falls.