Vzbudila jsem se a Kol vedle mně ještě spal. Vstala jsem a šla si dát rychlou sprchu, po včerejšku se mi hodila.
Malém jsem zapomněla na tu Lexi. Musím dnes sehnat to číslo.
Když jsem dokončila sprchu, omotala jsem kolem sebe ručník a šla si do skříně pro oblečení.
„Dobré ráno." (Kol)
Řekl Kol ospale a já se na něj usmála.
„Nazdárek ospalče."
Řekla jsem a zalezla zpátky do koupelny.
——
Když jsem se oblékla tak jsem se vrátila za Kolem.
„Co ještě děláš v posteli?"
Řekla jsem když jsem ho viděla se převalovat přes celou postel.
„Lidi potřebujou víc spánku než upíři."
Řekl a zasmál se.
„Dělej musím si něco vyřídit a jestli tě tady někdo najde tak to bude vypadat dost divně."
Řekla jsem a on vstal.
„Můžu k tobě do sprchy?" (Kol)
„Jasný, ale dělej."
Řekla jsem a on šel do koupelny.
——
Když jsem si upravovala vlasy v zrcadle někdo zaklepal na dveře.
„Uh ahoj co tady děláš?"
Zeptala jsem se když jsem viděla Elijaha stát ve dveřích.
„Dlouho jsi nevolala, měl jsem strach."
„Jsem vpohodě, Kol tu se mnou zůstal."
Řekla jsem a on vypadal docela žárlivě.
„Není to tak jak to vypadá."
Dodala jsem abych přerušila to trapné ticho.
„Jo ano, samozřejmě."
Řekl a najednou se z koupelny vynořil Kol s ručníkem kolem pasu.
„Elijahu? Co ty tady děláš?"
Řekl a já jsem se cítila strašně trapně.
„Já už půjdu."
Řekl Elijah a zmizel.
„Tak to jsi vážně pokazil."
Řekla jsem a zavřela za sebou dveře. On ale vybuchl smíchy a já jsem se taky neubránila.
——
Když se Kol konečně nachystal, šli jsme dolů na snídani.
„Kde je Marcel?"
Řekl Kol a já jsem se taky divila.
„Hm tak to nevím, ale budeme muset jít na snídani někam ven."
Oznámila jsem a šli jsme do naší společné kavárny. Jo už tomu říkáme společná kavárna.
S Kolem jsem se obecně hodně sblížila. Moc mi pomáhá jeho společnost a moc si rozumíme. Jsem ráda že jsme kamarádi a že spolu nic nemáme.
——
Po snídani jsme se šli projít na trhy. Jsou tady takové pouliční obchůdky s různými věcmi.
„A co jsi chtěla zařazovat?"
Zeptal se Kol když se díval na nějaké věci na magii atd.
„Chtěla jsem sehnat číslo na jednu známou. Pomohla Stefanovi několikrát zapnout lidskost a ovládat rozparovače."
Řekla jsem a prohlížela si náhrdelníky.
„Aha, a jak se jmenuje? Možná ji budu znát a nebo někdo známý." (Kol)
„Alexia Branson." Řekla jsem a podívala se na Kola.
„Co na něj říkáš?"
Držela jsem u krku nádherný přívěsek a kamenem. Byl modrý a měl pramínky zelené.
„Wow, ten je zajímavý, zeptám se, jestli má nějakou moc."
Řekl Kol a šel k ženě co tyhle věci prodávala. Určitě to byla jedna z čarodějek.
„Má tenhle kámen nějaké zvláštní schopnosti?"
Zeptal se Kol ženy.
„Pozor , tenhle kámen je určen pro upíry. Nepůsobí na ně poté sporýš a ovlivnění od původních."
Řekla žena a podívala se na nás.
„Vy, vemte si ho. Cítím z vás že jste hodný upír a jste ho hodna."
Řekla a podala mi ho.
„Děkuji."
Řekla jsem a s Kolem jsme odešli.
„Myslíš že to funguje?"
Zeptal se Kol.
„Ta žena vypadala že ví o čem mluví. Můžeme to ale vyzkoušet."
Řekla jsem a ukázala na obchůdek ve kterém se prodávali bylinky a byl mezi němi i sporýš.
Když ho Kol koupil, dal ho do kapsy a řekl:
„Pojď jdeme se něčeho napít a potom ho vyzkoušíme."
Já kývla a šli jsme.