5. října 2023 - současnost
"Harry, proboha posaď se chvíli!" Křikl na svého manžela Louis, když pozoroval, jak kudrnatý snad již po sté, po dobu jeho těhotenství, myje podlahu.
"Jenže já nevím, co jiného mám dělat! Nemůžu tady jen tak sedět a nic nedělat! Taky potřebuju nějaký pohyb a ta podlaha byla děsně špinavá!" Naštvaně mrskl hadrem o podlahu a věnoval mu svůj vražený pohled. Jo, trošku víc s ním cloumaly hormony.
Louis se okamžitě stáhl, když uslyšel naštvaný hlas svého manžela. V jednu chvíli byl Harry citlivý a jediné, co chtěl dělat bylo jíst zmrzlinu a koukat s Williamem na pohádky, nebo ta horší nálada, kdy nadával na sebe, svoje údajně tlusté břicho, a to, jak okamžitě musí vyprat všechno prádlo, umýt okna, nádobí, podlahy a vyluxovat. No, někdy to Louis opravdu neměl lehké, ale co měl říkat Harry, již v sedmém měsíci svého druhého těhotenství.
I přes všechny obavy doktorů a odborníků, kteří Harryho těhotenství zkoumali a hlídali, všechno doposud probíhalo v pořádku. Sice stále raději chodili na kontroly jednou za týden, aby měli jistotu, že ten malý je v pořádku. Nakonec se rozhodli, že si pohlaví jejich druhého miminka nechají jeho překvapení, až se narodí. A jak bylo známo, Louis si byl stoprocentně jistý, že se jedná o dalšího kluka, zatímco Harry nesouhlasil a vytahoval kartu jakožto maminky, která všechno ví, takže to bude určitě holčička. Tak jako tak, hlavně aby porod proběhl v pořádku, ten totiž bude snad ta nejkomplikovanější část, protože Harry se rozhodl, že chce rodit přirozeně. Přesněji podle jeho slov: "Prostě to mimino vytlačim, nic jinýho na tom není." Louis i doktoři mu to již několikrát rozmlouvali, ale on si stojí za svým.
No, jenže to by ho zase Louis nesměl dneska nachytat, jak znovu myje podlahu. Se sedmiměsíčním těhotenským břichem a Willim, hrající si s autíčky vedle něho.
"Lásko, nemůžeš tady jen tak klečet na té mokré, studené podlaze. Já chápu, že chceš být všechno perfektně naplánované a uklizené, než se to malé narodí, ale prosím tě Hazz, jsi v sedmém měsíci. Porod je ještě dva měsíce daleko, máš spousty času a navíc nechci, aby sis ublížil," domlouval mu Louis, již s jemnějším hlasem, aby ho Harry konečně poslechl. Ten se na něj ještě jednou podíval, ale nakonec hadr odhodil na podlahu, aby natáhl své ruce k Louisovi, který mu pomohl se zvednout.
"Daddy! Daddy!" Chvilku klidu narušil Will, když běžel směrem k Louisovi, se dvěma auty v rukou.
"Copa?" Sklonil se, aby si ho vzal do náruče.
"Může Mamma jít s námi do Dis- disnelendu?" Zamrkal řasami, a nasadil svůj prosící pohled. Louis se nejdříve zamračil, než si vzpomněl, že dneska si s Williamem naplánovali, že pojednou do Disneylandu. A to právě kvůli tomu, aby se tam malý vyřádil a Harry si doma pořádně odpočinul. Tedy až do teď, kdy malý za žádnou cenu nechtěl nikam bez maminky, neboli Harryho, kterého bolí nohy, když ujde jen pár kroků.
"Baby, to nepůjde. Víš maminka má speciální úkol, zůstat doma a hlídat tvého nového sourozence, kterého nosí v bříšku," povídal Louis, a malý Will vytřeštil oči. Už s ním o novém sourozenci mluvili, kdy se Will s naprostou vážnou tváří Harryho zeptal, jestli to mimčo snědl, takže proto ho má v břichu, kdy se Louis tomu smál ještě další dva dny.
"A nemůže jít mimčo s námi taky?" Zajímal se dál. I když se zprvu oba rodiče báli, jak bude Will reagovat, když se dozví, že sem přibyde nový člen rodiny, ten to nakonec vzal tak ukázkově, že naopak Harry brečel ještě další tři dny. Malý se na miminko neskutečně těšil a neustále vykládal, jak s ním bude hrát fotbal, jak ho naučí správně kopat do míče a tak dále. Byl samozřejmě na Louisově straně s tím, že to bude nový bráška. A proto jeho nejčastější otázka byla, kdy už z toho bříška vyleze, že si chce s ním hrát. A co Harryho naprosto hřálo u srdce, když mu malý mluvil do bříška s tím, kolik gólů dneska tátovi Louisovi dal do branky.
"To bohužel asi nepůjde Willi," zavrtěl hlavou Louis, když byl malý neústupný. Ještě nějakou chvíli ho přemlouval, kdy mu ani ty malé prosící oči nepomáhaly, než se Harry zvedl ze židle s pevným rozhodnutím synovo přání vyplnit.
"Daddy, prosím," mumlal William snad po sto padesáté. Jenže Louis věděl, že Harry si potřebuje odpočinout. Sedmý měsíc těhotenství přece nebyla žádná sranda.
"Řekl jsem ne Willi." Opakoval, jenže pak mu byl u ucha Harry a zašeptal,"Daddy, prosím," kdy se Louis zarazil uprostřed věty a modlil se, aby se Harryho slova nedostala do jeho rozkroku. Kurva.
"Ok, dobře! Vyhrál si Willi, Harry s námi půjde do Disneylandu," povzdechl si, "Ale, jenom pokud se teďka půjdeš hezky obléct," zvedl ukazováček a to se hned malý rozeběhl s nadšeným křikem do svého pokojíčku. Pak se Louis otočil k Harrymu, který na něj nevinně koukal. Věděl, že to bude fungovat, a Louis to nechtěl připustit, protože na tohle měl zatracenou zkurvenou slabost. Musí vážně do toho Disneylandu jít teď?
"Ty vážně budeš jednou moje smrt," zamumlal Louis, a pokroutil nad Harrym hlavou.
"Hmm, a ty budeš moje!" Zasmál se, než taky zmizel v ložnici. Louis se podíval dolů, na své kalhoty, a zanadával.
"Harolde!"
***
Když rodinka poklidně seděla v autě, kdy si malý v rádiu vynutil hrát Let it go z Frozen, Harry byl šťastný, že taky může na chvíli z domu, aby si užil nějakou tu zábavu. Tajně se tam totiž těšil snad možná víc, než samotný William, který již nedočkavě, vyhlížel z okna a poskakoval na sedačce.
"Wille! Neskákej na tý sedačce, ještě pořád to můžeme otočit, a jet domů," pohrozil mu Louis, když se koukl do zrcádka.
"Ale papáá!" Zakňoural, ale pod Louisovým přísným pohledem zmlknul.
Když konečně dorazili na místo, malý skoro vyskočil z auta, jen aby mohl co nejrychleji být u Mickey Mouse.
"Dobrý den, dva dospělý a jedno dítě," nadiktoval Louis prodavačce, zatímco Harry držel Willa za ruku, aby se nikam neztratil.
"Tati, tati půjdeme sem! A támhle! A já chci vidět auta!" Poskakoval Will, když se dostali dovnitř. Harry se musel zasmát tomu, jak byl roztomilý.
Will se zatajeným dechem sledoval všechno dění okolo. I Louis věděl, že toto byl dobrý nápad, i když stále měl malé obavy o Harryho, jelikož se dneska asi hodně nachodí. Ale zatím vypadal v pořádku a tak se věnoval spíše malému, který ho tahal všude a za vším. Harry je s láskou pozoroval, a smál se pokaždé, když Louis vylezl z nějaké dráhy. Will si opravdu nedělal srandu, když chtěl jít snad na všechny atrakce. A samozřejmě, že Louis musel jít s ním, díky Harryho těhotenskému břichu.
A proto Louis vypadal čím dál víc rozcuchanější, a točila se mu hlava. Ale malý ne a ne se unavit. Když později i Harryho začaly zlobil napuchlé kotníky, navrhl přestávku v bufetu.
"Daddy, já chcu zmrzlinu," říkal Will, když si konečně sedli ke stolku a Harry dal pohov svým namoženým zádům.
"A co se říká, když něco chceme Willi?" Poučoval svého syna Louis, když vytahoval peněženku.
"Prosim, prosim, daddy?" Udělal psí oči Will a Louis ho pokývnutím hlavy pochválil, když nechal objednat rovnou dvě zmrzliny, protože znal Harryho chutě, který mu za to střelil vděčný pohled.
Po nějaké chvíli, kdy již Harry měl svou čokoládovou zmrzlinu snědenou a Louis dojídal tu Williamovu, k něm přistoupily dvě náctileté holky.
"Ahoj," trošku zakoktala jedna, "mohli- mohli bychom vás poprosit o fotku? Jsme vaše velké fanynky, ale pokud to nebude možné, tak samozřejmě chápu," usmála se nervózně ta druhá, dlouhovlasá brunetka.
"Oh, jistě holky, jenom prosím vás vynechejte z fotek našeho syna a my se s vámi rádi vyfotíme," usmál se na ně Louis nazpátek a už vstával ze židle. Vždycky se snažil fanouškům co nejvíce vyhovět. Ale jeho prioritou bylo samozřejmě chránit svou rodinu a opravdu nechtěl, aby fotka jeho syna jen tak kolovala internetem. Platil i paparazzi, aby mu alespoň zamazávali obličej. Prostě jemu, ani Harrymu to nebylo příjemné.
"Uh-" zamumlal Harry, když viděl, jak se Louis chystá s fanoušky vyfotit a on sotva vstal ze židle. Další věc byla, že tentokrát nikde veřejně neoznamovali, že Harry čeká druhé dítě. Jasně, spekulace byli, podle fotek paparazzi, ale on se jim povětšinou vyhýbal nebo nosil velké mikiny zakrývající jeho bříško.
"Jo," okamžitě si ho všiml Louis a poškrábal se za krkem, "nemohli by jsme se vyfotit v sedě? Harry- no, prostě od pasu nahoru?" Nesouvisle brblal Louis až se ty dvě holky podívali na něj, pak na Harryho, který stále seděl, a pak se koukli zpátky na sebe.
"Jo, to se samozřejmost," usmáli se s uctivým úsměvem a Louis si oddechl. Rychle tedy vyfotili dvě fotky, na každý mobil, a řekli si své sbohem. Pak se Louis podíval zpátky na svého manžela a oba si tomu uchechtli.
"Daddy? Mama? Proč si tamty holky fotily s vámi fotku?" Zamrmlal Will a nato se oba zasmáli. Už chtějí vidět ten chaos na Twitteru, který tam dneska nastane. A nebo možná už nastal.
(Zase, ano já vím, se omlouvám za malou aktivitu a ještě k tomu krátkou kapitolu. Člověk by řekl, že mám dost času na psaní, jenže ono se k tomu odkopat...no. Každopádně, jsem hrozně moc vděčná za vaši podporu a to, že buď hlasujete nebo přidáte nějaký komentář. Není pro mě lepší pocit, než když otevřu Wattpad a tam mě čeká nové upozornění. Děkuji vám!)