Otravnej budík. Fakt ho nenávidím. Ale vstávat musím. Z postele jsem vylezla po deseti minutách. Tak nějak už teď moc nestíhám. Ale to dáme.
V koupelně jsem si došla na záchod a vyčistila zuby. Potom sem dala na obličej masku a šla si vybrat oblečení.
Ze skříně jsem vytáhla spodní prádlo, ponožky, černé džíny, top, svetr, který jsem si koupila a džínovou bundu. Dala sem to na postel a šla si do koupelny smýt masku.
Po smytí jsem se převlékla do oblečení a zamířila do pracovny. Tam jsem si zabalila věci do batohu. Nějaké papíry, prášky, peněženku, klíče od domu a notebook.
S batohem na zádech jsem vyšla z pracovny a sešla potichu dolů do kuchyně. Ještě tam nikdo nebyl. Ani táta ne. Což mě překvapilo. Z lednice jsem si vzala dvě bagety a vodu a dala to do batohu. K snídani jsem si vzala zapečený toust. Musela jsem si ho vzít sebou, protože jsem nestíhala. Batoh na záda, toust do ruky a jít si obout boty. Všechno jsem zvládla, a tak sem mohla vyjít před dům a nastoupit do Roveru.
Do práce jsem dojela akorát v sedm. Vystoupila sem a šla do kanceláře. Kupodivu tu už všichni byli. ,, Dobré ráno všem.¨ ,, Dobré.¨ v kanceláři jsem se převlékla a vrátila se ke klukům.
,, Tak jo. Dneska budou skupinky stejný. Jenom Harry, ty budeš se mnou. Každá skupinka má jedno auto. Vím, jsme čtyři skupinky. Na tom posledním se bude pracovat až ty čtyři budou hotový. Tak jdeme na to.
Pustili se písničky a všichni šli do skladu si pro věci. S Harrym jsme začali vnitřkem. Sedačky, volant a ostatní věci. Ostatní dělali to samý. Jsme sehraný.
Asi po pěti hodinách nás vyrušil Bruce. Já osobně sem si ho nevšimla. Upozornil mě na něj Ken. Otočila sem se a když sem ho viděla, tak jsem se lehce naštvala. ,, Co tady chceš?¨ ,, Taky tě rád vidím. Chci s tebou mluvit.¨ ,, Ale já mám práci jestli vidíš.¨ ,, Jenom chvíli.¨ ,, Fajn. ¨ odešli jsme do kanceláře.
,, Tak co chceš?¨ ,, Chci s tebou navázat zase spolupráci.¨ ,, A proč?¨ ,, Když jsem ti dával díly, tak ty jsi mi dodávala auta. A ty jsem potom prodával a měl jsem dost peněz.¨ ,, Takže ty chceš zase navázat spolupráci jako před tím?¨ ,, Přesně tak.¨ ,, Ale co když já už nechci.¨ ,, Ale chceš. Musíš, jinak nebudeš mít peníze.¨ ,, No jo. Ale ty zapomínáš že já spolupracuju s COBROU, Ferrari, Porsche, Lambo. Já se mám dobře. A to, že ty potřebuješ moje auta na to, aby jsi měl peníze mě je tak nějak jedno. Neměl si se zachovat jako kokot. ¨ ,, Takže tvoje odpověď je ne?¨ ,, Přesně tak.¨ ,, Bez tebe zkrachuju.¨ ,, Tak si najdeš jinou firmu, ve které budeš dělat.¨ ,, Jo? A v jaká prosím tě.¨ ,, Nějaká se najde. Hele. Já teď vážně nemám čas. Mám práci. Zkus přijít někdy jindy a na něco přijdeme. I když jsi mě hodně zklamal, tak nenechám nikoho ve štichu.¨ ,, Děkuju. Tak jindy.¨ kývla sem.
Vyprovodila sem ho před hangár a potom se vrátila ke klukům. Pracovali jsme dál. Různě se tam pošťuchovali a dělali si ze sebe srandu. Byla radost je pozorovat. I když nebudu závodit, tak mám něco neuvěřitelného. Mám je. Mám sedm kluků, mužům kteří mě od samého začátku podporují. Je to neuvěřitelné. Je to moje druhá rodina, za kterou jsem nesmírně ráda.
Nejlepší na celé práci je to, když dojde na zpívání. Zpíváme samozřejmě skvěle. Není to nejhorší. Zpíváme, tančíme u toho a děláme kraviny. Nikdo by nepoznal, že tomuhle šéfuju. Mysleli by jste si, že jsem buď něčí z nich dcera nebo že tam taky pracuju. Jsem ráda, že s nimi mám takovýto vztah. Vypadá to jako by nás pustili z blázince.
__________________________________________________________________
Včera jsem sice řekla, že uděláme jenom tři nápravy. Ale teď už máme všech pět aut tak nějak postavených, jak budou vypadat. Teď se staráme o interiér. Dáváme všechno dohromady. V tuhle chvíli montuju volanty. Kluci se aktuálně dohadují o barvě sedaček a palubní desky. Poslouchám je. Potom se to začalo zvrtávat, tak jsem radši zasáhla.
,, Tak co se tady děje.¨ ,, Nemůžeme se dohodnout na barvě sedaček a palubní desky.¨ ,, Fajn. Jaký barvy?¨ ,, Černá a bílá.¨ ,, Bože. Palubní deska bude černé a sedačka bude taky černá s bílými pruhy. Všichni spokojený?¨ ,, Ano.¨ ,, Tak jo. Tak to udělejte.¨ já se vrátila k volantům.
Po dalších pěti hodinách bylo pět hodin večer. Kluci měli interiér u tří aut. Zbytek nestihli udělat. Já dělala pořád volanty a k tomu jsem předávala auta.
Šla jsem k nim. Seděli v křeslech. ,, Hele kluci. Už jděte domů. Já to tady dotáhnu.¨ všichni se zvedli, popřáli mi hezký večer a odešli. Taky sem jim popřála hezký večer. Odešli všichni kromě Kena a Matta. ,, Co vy tady? Jděte domů. Kene na tebe čeká syn a manželka.¨ ,, To je fakt. Syn o tobě pořád básní. ¨ ,, Vážně? No tak ho zítra přiveď. Ráda ho uvidím.¨ ,, Vážně? Nebude tady vadit?¨ ,, Jasně že ne. Třeba se i něčemu přiučí.¨ ,, Dobře. Díky moc. Tak se měj.¨ ,, Ahoj.¨ zamával a odešel.
,, A ty Matte? Běž taky domů.¨ ,, Vážně? Zvládneš to tady?¨ ,, Ano zvládnu. Neboj. Užij si večer.¨ ,, Tak jo. Taky si ho užij. Ahoj.¨ ,, Ahoj.¨ taky odešel. A já byla sama. Chci dodělat ty dvě auta. Jenom to tam namontuju. A pak tady uklidím. Zase tady je bordel.
Obě auta byly hotový s půl devátý. Dalo mi to zabrat. Málem si spadla na zem jedna palubová deska. Ale jenom málem. Všechno jsem dal pořádně namontovala. Byla jsem spokojená. Doma musím vytvořit nějaký program, aby jsme měli měsíčně nějaký maximální počet objednávek. Ale ještě to musím vymyslet. Nebudu se tím teď zabývat.
když sem uklízela hangár, tak mě někdo vyrušil. ,, Emo?¨ otočila sem se a viděla Chrise jak stojí ve dveřích hangáru. ,, Ahoj.¨ dál sem uklízela a on ke mě přešel. ,, Rád tě vidím.¨ objal mě a dal mi pusu. ,, Jo. Já tebe taky. Jak se máš? A co tady děláš?¨ ,, Já se mám dobře. A napadlo mě, že sem pojedu. Že třeba tady budeš.¨ ,, Aha. Promiň, ale mám ještě nějakou práci v kanceláři a chci to tady ještě uklidit.¨ ,, Pomůžu ti.¨ kývla sem hlavou.
Vzali sme zbytky věcí, které už používat nebudeme a odnesli je do skladu. Ten sklad je fakt velkej. Vrátili jsme se a zamířili do kanceláře.
Tam si Chris sednul do křesla naproti mému stolu a já si sedla za stůl. Začala jsem se hrabat v papírech a u toho něco mačkala do notebooku. Jsou to jenom nějaké díly, které potřebujeme. Není to problém. Teď nově jak jsem říkala spolupracuji s Ferrari, Porsche a Lamborghinim. Jsou to nové spolupráce. Táta o nich neví, ale chci mu to říct. A taky mi přišli od všem nabídky, abych za nimi zajela. Takže budu muset v následující době cestovat. Mám se jim ještě ozvat a domluvíme se.
Práci jsem měla hotovu v půl desátý. Chris mě pozoroval a pořád se na něco ptal. Trochu mě to otravovalo. ,, Hele. Neptej se už. Potřebuju tu objednávku odeslat správně.¨ ,, Fajn. Sorry, že se zajímám co děláš.¨ ,, No jo.¨ byla jsem už nabroušená. A k tomu mi zazvonil mobil. ,, Ano? Ahoj tati. Čekáte? Ježíš. Já na to úplně zapomněla. Jo, sem ještě v práci. Zabalím to tady a pojedu domů. Půl hodiny. Cože? Má letět zítra. Až pozítří? Fajn. Jedu domů. Zatím pa.¨ típla jsem to. Rodinná večeře. Byla. Ale ještě na mě čekají.
Rychle jsem začala balit všechny věci do batohu. Dodělám to buď zítra nebo ještě doma. Rychle jsem se převlékla, dala batoh na záda a Chrise jsem táhla ven. ,, Co se děje?¨ ,, Rodinná večeře, na které jsem nebyla. Promiň, ale už musím.¨ zamkla sem hangár, dala mu pusu a nastoupila do auta. Zakázanou rychlostí sem mířila k nám domů.
_________________________________________________________________
Cestou mi pořád zvonil mobil. Byl to Chris. Ani jednou sem mu to nezvedla. Nemám čas ani náladu.
Dojela jsem domů a vřítila sem se do kuchyně. ,, Ahoj. J-já se moc omlouvám. Měla jsem toho hodně a úplně na to zapomněla. Promiň Jeremy.¨ ,, V poho ségra. Nic se neděje.¨ ,, Díky.¨ objala jsem ho. ,, Ahoj tati. Jane.¨ ,, Ahoj zlato.¨ objal mě. ,, Moc mě to mrzí. Měla jsem toho hodně.¨ ,, V pořádku.¨ sedla jsem si a Jane přede mě postavila talíř s mým oblíbeným salátem. Když jsem jedla, tak jsme si u toho povídali.
,, Chtěla bych vám něco říct. Hlavně tobě tati. Ale k tomu se dostaneme. Slibuji, že zítra přijedu včas a půjdeme do restaurace.¨ Jeremy mě objal a zase si sednul. ,, A teď ta velká novina. Přišli mi tři nabídky na spolupráci. A já je všechny přijala.¨ táta se narovnal a poslouchal mě velmi pozorně. ,, Jsem ve spolupráci s Ferrari, Porschem a Lamborghinim.¨ ,, To si děláš srandu.¨ ,, Nedělám. Všichni mi volali asi před týdnem. Ale už mi budou dodávat náhradní díly, a taky auta na opravu.¨ ,, Pane bože. To je úžasný.¨ ,, A ještě něco lepšího. Všichni chtějí, abych je navštívila. Takže budu cestovat. Ale to ještě nevím kdy.¨ ,, Gratuluju. Jsem na tebe pyšný.¨ táta mě objal. Jeremy a Jane taky. ,, A teď se moc omlouvám. Ale budu muset jít ještě pracovat. ¨ ,, Emo. Je půl dvanáctý.¨ ,, Já vím Jane. Ale musím. Kdyby někdo chtěl, tak za mnou můžete přijít.¨ zvedla jsem se a šla nepřevlečená do pracovny.
V pracovně sem dodělávala ty papíry a objednávky. Zazvonil mi mobil. Chris. Protočila jsem oči, zvedla se a s mobilem šla k oknu. ,, No?¨ ,, Ahoj. Můžeš mi vysvětlit, proč mi nezvedáš mobil?¨ ,, Protože jsem jela domů, potom jsem večeřela a povídala si s rodinou no a potom pracuju v pracovně. Takže času moc nebylo.¨ ,, Fajn. No to je jedno. ¨ ,, Ok. Jestli to je všechno, tak musím jít pracovat.¨ ,, Ne. Proč se tam chováš. Tak odtažitě?¨ ,, Protože jsem skoro po dvou měsících v práci a moc nestíhám. Přes den se věnuju zaměstnancům a když všichni odejdou, tak pracuju na své práci, kterou ještě dodělávám do noci doma. Jako teď.¨ ,, A proč to neděláš přes den? Nebo proč si na to někoho nenajmeš?¨ ,, O co ti jde. Já si nikoho najímat nebudu. Ještě na to stačím sama. Tak neschopná ještě nejsem.¨
Někdo zaklepal na dveře. Tlumeně jsem ho pustila dovnitř. byl to táta. Ukázala sem mu ať si sedne na gauč. ,, Hele Chrisi. Teď nemám na tvoje nálady čas ani náladu. Mám ještě hodně práce a je u mě teď táta. Zavolej třeba zítra.¨ ,, To si děláš srandu ne?¨ ,, Ne nedělám.¨ ,, Fajn. Měj se. Mám tě rád.¨ típla jsem to.
Stála sem pořád u okna. Slyšela sem, jak si táta stoupnul. ,, Ať už se stalo cokoli, tak na to zapomeň. Všechno bude dobré.¨ ,, Máš pravdu. Jenom je toho nějak moc. ¨ ,, Já vím zlato.¨ obejmul mě. Položila sem si hlavu na jeho hruď. ,, Emo, chápu že toho je na tebe moc.¨ ,, Já vím. Promiň, musím ještě pracovat.¨ ,, Dobře. Zůstanu tady s tebou.¨ kývla sem hlavou a on mě pustil.
Sednul si na gauč. Byl už oblečený do spacího. Volné spací kalhoty a tílko. Já si sedla za psací stůl a začala ťukat do notebooku. U toho sem se přehrabovala papíry. Byla sem unavená.
V půl druhý jsem měla všechno hotové. Táta byl ještě vzhůru. ,, Mám hotovo.¨ ,, Tak fajn. Moc se ale nevyspíš.¨ ,, Já vím. Ale dneska přijdu brzo domů. Doufám. Ken dneska přivede svého syna. Myslím, že se jmenuje jako ty Peter. Prý o mě pořád mluví.¨ ,, To je hezký. Ale teď už upaluj do pokoje.¨
V pokoji si táta zase sednul na postel a já se mezitím umyla a vyčistila zuby. V pokoji jsem si ze skříně vzala kalhotky a navlékla se do topu. Mobil na nabíječku a skočila jsem do postele. Budíka mám zase na 6:00. ,, Dobrou noc zlatíčko.¨ ,, Dobrou tati.¨ dal mi pusu do vlasů a odešel z pokoje. Ani ne po minutě jsem spala jako zabitá.