Už uběhlo devět let od chvíle, kdy jsem s Jackem začala oficiálně chodit. Tohle všechno nám bylo umožněno díky jeho úžasné mámě, která mě vzala za svou. Vlastně jsem si tímto našla takovou novou mámu. Rozvedla se s mým tátou, který se mnou doteď nemluví. Vlastně o něm nevím skoro nic. Vím pouze to, že skončil v léčebně. Dal se opět na drogy.
,,Ahoj lásko," usměje se na mě Jack přes webkameru.
Úsměv mu oplatím. ,,Ahoj, tak jak jde turné? Dobrý?"
,,Je to dobrý až na to, že se mnou nejsi ty. Stýská se mi," protáhne smutně obličej a podepře si rukou hlavu.
Pohlédnu na snubní prsten, který zdobí Jackův prsteníček a pak na můj. Nemohu uvěřit, že už jsme manželé pět let. ,,To už uběhne jako voda. Ještě tři koncerty a budeš doma s námi oběma." A kouknu dolů, přičemž si pohladím rostoucí bříško.
Jack se rozzáří ještě víc. ,,Tak na to se těším nejvíc, protože vás oba na světě nejvíc miluju."