Horác
Opatrně jsem Willa posadil a opřel ho o mě. Neskutečně mě drtilo vidět ho v tomto stavu. Snad mu Vik pomůže.
Jemně nejdřív ošetřila tvář a kolena s chodidly a pak mě požádala, abych ho otočil. Což byl problém a dost jsem uvažoval jak to provést.
,,Dej si ho na klín čelem k sobě," poradila mi Vik.
Špatný nápad. Už předtím mi bilo srdce jako splašené a teď snad ještě víc (pokud to tedy ještě bylo možné). Ale provedl jsem tak. Will se musí dát zase do pořádku. Je hodně slabý.
Dále pak jen Vik ovázala veškeré rány a dala mi do ruky čtvereček čisté látky a hrnek vody se slovy, ať vždy látku namočím, vyždímu a přejíždím jí Willovi po obličeji.
,,Není moc studená?" dělal jsem si starosti.
,,Přesně tak. Není. Studená voda pomáhá probrat se. Což právě teď potřebujeme. A pro případ zimy vedle vás právě dvojčata rozdělávají oheň. Pomineme-li fakt, že se u toho většiny času hádají o tom, zda je západ slunce růžový, žlutý a modrý nebo fialový, růžový a modrý."
,,... Cože?"
,,Netuším. Ani nevím, odkud vyhrabali zrovna tyhle barvy... A teď mě omluv. Zkusím se podívat po jedné rostlince," zvedla se a ještě prohodila pár slov s Edvinem a vynadala Stefanovi a Jesperovi, ať přestanou se snahou osedlat Kluf. (Ale teď vážně: co ti idioti už zase dělají... Je jedině dobře, že na ně nevidím...)
,,Kde to jsem?" ozvalo se po chvíli tiše a já pohlédl dolů.
Will se probudil! Opatrně jsem ho objal. Konečně. Dělal jsem si takové starosti.
,,Už v bezpečí," ujistil jsem ho.
,,Už je vzhůru?" zeptal se mě Edvin a já jen kývl.
,,Na. Dej mu napít. Potřebuje to," podal mi kuchař hrnek vody. Kývl jsem a učinil tak.
,,Lepší?" zeptal jsem se Willa když dopil.
,,Mnohem," kývl a položil si hlavu na mé rameno. ,,Jak jste nás vůbec našli a osvobodili?"
,,Řeknu ti to později. Teď si musíš odpočinout."
,,A Hal?"
,,Stig se o něj stará. Brzy se taky probudí. A ty se prospi."
,,Dobře."
,,Jak je na tom?" přidřepla si vedle nás Vik.
,,Potřebuje nabrat sílu."
,,To se dalo čekat. Edvine vezmeš si teď na starosti oba dva? Já mezitím uvařím nějakou polévku."
,,Jasně," odpověděl Edvin a doutáhl Halův obvaz.
***
Už je odpoledne a stále spí. Sice oddechuje a srdce mu tluče, ale i tak si dělám starosti... Zničilo by ho, kdyby nemohl pokračovat jako hraničář.
,,Tak kdy už to bude?" otravoval Jesper Vik.
,,Až to bude. Vývar trvá dlouho. Tedy pokud má být dobrý."
,,Ale jak dlouho to ještě bude trvat?"
,,Podle toho, kdy se ti dva probudí."
,,A to bude kdy?"
,,... Víš co? Za chvilku asi tady budou spát tři. Za chvíli tě totiž majznu válečkem nebo pánvičkou."
,,Jespere nech už tu Vik," ozvalo se tiše. To Hal se probudil.
,,Á, vítej zpět. Na. Napij se," podala mu hrnek s vodou Vik.
,,Díky. Káva by nebyla?"
,,Byla. Nejdřív se ale dáš do kupy."
,,To půjde lépe s kávou."
,,Jakožto studenka léčiv ti říkám, že ne."
,,Ty studuješ? U koho?" zajímalo Edvina.
,,Sama u sebe. Zkouším pěstovat bylinky a dělat z nich masti. Některé jsem před chvílí použila na rány. Jo a budeme muset zase převázat ten Jesperův kotník a Halovo zápěstí."
,,Mám mezitím uvařit nějakou tu kávu?"
,,Můžeš. Možná to probudí Willa."
,,Mluvil tu někdo o kávě?" ozval se tiše Will a my se jen začali smát.
,,Co je?"
,,Zrovna jsme se bavili o tom, že by tě káva mohla vzbudit. Očividně se tak stalo," vysvětlil Gil.
,,A dostanu teda tu kávu?"
,,Stejně jako Hal až později," zavřela hlavou Vik.
,,Ale-."
,,Ne. Horáci, vem mu prosím tu misku a kdyžtak mu s tím pomož a ty, Stigu, to samé u Hala."
,,Dobře," zaznělo ode mě a od Stiga.
,,Jak vám je?" obrátil se na ně Edvin, který právě dokončil přípravy na kávu a už jen čekal na uvaření vody.
,,Mnohem lépe," odpověděl za oba Hal.
,,Super. Tak to určitě zvládnete vypít tohle," řekla Vik a podala jim hrnky se zeleným obsahem.
,,Co to je?" zeptal jsem se.
,,Bylinky. Pomáhají tělu uvolnit se a obnovit rychleji."
,,Není to doufám droga?" děsil se Will.
,,Ano i ne. Každé léčivo je tak trochu droga, ale pokud se použije správně, nemusíš mít strach, že by to mělo nežádoucí účinky. Tohle jsou opravdu jen bylinky a pouze při pálení by vydávaly omamný zápach, který by ve velkém množství v uzavřeném prostoru mohl způsobit halucinace."
,,... Můžu tomu věřit?"
,,Spíš je otázka, zda můžeš věřit mně a mým bylinkářským schopnostem."
,,Tak to zkusím."
,,Jsem velice poctěna,"vysekla dokonalou poklonu a zase se vzdálila.
Opatrně jsem Willa podepřel, aby se mu pilo a jedlo lépe.
,,Dobrý?" zeptal jsem se a on jen kývl.
***
Poté, co jsme se najedli jsme se přesunuli k ohni. Will se sice opíral o mě a Hal o Stiga, ale i tak na tom byli docela dobře.
,,Tak jak jste sestavili plán?" začal Hal.
,,Gil přišel s návrhem a sem tam někdo něco přidal a nakonec se z toho stala celá konstrukce. Nechal bych to však převyprávět Vik. Ta má tak nějak největší přehled o tom, co se stalo při závěrečné akci," nadhodil Seletin.
,,Klidně to řeknu, ale kam zmizel Sebastian a dvojčata?"
,,Viděla jsem je naposled s Kluf u břehu," řekla Lydie.
,,Jdu se po nich podívat," zvedl se Ingvar.
,,Um... Jsi si jistý? Promiň, ale... No. Nemyslím si, že to je zrovna u tebe nejlepší nápad," zarazil ho Edvin.
,,Neboj. Myslím, že je spíš uslyším. Takhle jsem je aspoň vždy našel," řekl Ingvar a vzdálil se.
,,Počkáme na ně. Mezitím nám povězte vy, co jste zažili," rozhodla Vik.
,,Není to moc pěkný příběh," varoval ji Will.
,,Miluji tragédie!" prohlásil Jesper.
,,To teda nemiluješ. A dělej a sedni si zase zpátky vedle mě. Nemáš namáhat ten kotník," stáhl ho dolů Stefan.
,,To není fér!"
,,Můžu ho umlčet?" zajímala se Lydie a Jesper zase zmkl.
Náhle se z lesa vynořil Ingvar, v každé ruce nesl za košili jedno dvojče a za ním šla Kluf se Sebastianem na zádech.
,,Ani nechtějte vědět, co dělali za kraviny," zavrtěl silák hlavou.
,,Tak můžu?" chtěla vědět Vik hned jak se Ingvar posadil zpět k ohni.
,,Jasně. Nenapínej nás," pobídl ji Hal a ona se tedy dala do vyprávění.