Světělná show

Prolog

''Miriam...drahoušku..''řekla máma Miriam''Jdeš do školy''

''Opravdu tam musím mami?''řekla rozespalá Miriam''Vždyť to tam bude stejné jako každý rok''

''Zlatíčko...musíš si uvědomit že už nejsi malá holka. Měla by ses chovat jako dospělá dívka''řekla máma už trošku naštvaně.

''Tak fajn....ale slibuješ že po škole mě vezmeš do té restaurace?''řekla Miriam a protínala si oči

''Slibuji...''řekla máma a odešla udělat snídani.

Miriam vstala a hned se běžela umýt. Své blond vlasy jako vlny si dala do uhlazeného culíku a šla se převléct. Vzala si na sebe nějaké džínové kraťasy a bíle tílko. Tak jako každé ráno si pustila hudbu a tančila.

''Nikdo tu není...možná bych si mohla zazpívat''řekla Miriam''Ale jakou písničku? Aha! Impossible od Jamese Arthura!''

Tak si Miriam začala zpívat a přestala být ve světě lidském, ale plném hudby. Hudbu milovala od narození a tančila když měla 2 roky. Nikomu ale tohle neřekla protože se bojí že by ji lidé odsuzovali. Zpívala a tančila jen ve svém pokoji kde byl klid. Vždy když někdo otevřel dveře od jejího pokoje sedla si a předstírala že ji jenom poslouchá.

''Nechci jít do školy...zase ti samí spolužáci, samí učiteli''řekla sklesle''Proč nemůžeme mýt každý den hudebku? A tu suprovou učitelku na ni, paní Amber Hieldbrook? 

''Nechci mít každý den matematiku u paní učitelky Sierry Shield..''řekla Miriam a chystala se jít na snídani.

Máma už na ni čekala v kuchyni s kupou palačinek a přichystala ji její oblíbený javorový sirup. Miriam se nasnídala, umyla si zuby, vzala mobil a sluchátka, pustila si hudbu a šla do školy. Cestou poslouchala pop a hip-hop. Měla ráda i J-pop i J-rock, a nesměl chybět ani K-pop. Z k-popu měla ráda ITZY, Momoland, Blackpink a Red Velvet. Z klučičích měla ráda Ateez a Exo. Její spolužačky nechápali proč poslouchala něco jako je Exo. Ostatní měly rády iKON, Bigbang a Got7. Jí připadali nezajímaví. Ne že by se jí smály nebo tak něco. Prostě to jenom nechápali.

Jak přišla před bránu školy, srdce se jí rozbušilo. Možná i uvidí toho kluka co viděla každý rok v jejich klučíčím bandu. Strašně by chtěla vystupovat jako oni ale bála se. Bála se toho že jí to nepůjde a udělá spíš škole ostudu. V tu k ní přišla její nejlepší kamarádka Amber. S Amber se znali už od školky. Amber byla taková ta holka co ráda chodila na párty, Miriam byla ten typ holky kdo zůstával doma a díval se na filmy a pouštěl si hudbu. Její nejlepší kamarádka byla vždy ta více oblíbená než Miriam. To Miriam ale nevadilo.

"Miriam! Tak moc si mi přes prázdniny chyběla!''Amber obejmula Miriam.

"Ty mě taky Amber...ty mě taky."obejme jí nazpět.

"Wow!"řekla udiveně Amber."Ta naše Miriam se změnila z hnědovlásky kdo neměl moc kamarádů na blond kočku která bude mít tenhle rok spoustu přátel"

"Amber...."cítila se Miriam trapně"Já nejsem zas taková kočka"

"Žertuješ? Zlato z tebe je kus!"řekla sebevědomě Amber.

"Nech toho...."řekla Miriam.

V tu chvíli ale zazvonil školní zvonek a všichni se odebrali ke skříňkam kde si odložili batohy a vzali si pouze úkolníčky do kterých si píšou co si mají přinést a jak to bude probíhat celý týden. Miriam s Amber chodili spolu do třídy. Jejich třídní byla paní Chiara O'Connor. Byla známá jako jedna z nejvíce přitažlivých učitelek na celé škole. Když šli chodbou do své třídy, Miriam omylem vrazila do kluka který patřil do 12 lion, školní band který byl známý tím že ti nejvíce cute kluci tam chodili. Jayden byl bad boy, ona andílek.

"Ježíši Jaydene promiň.... nechtěla jsem do tebe vrazit. Jsi v pohodě?"zeptala se Miriam

"Jo..v poho"odpověděl Jayden

"Díky Bohu"oddechla si Miriam

"Každopádně... neměli byste vy dvě utíkat do třídy? Za 10 minut zvoní"zeptal se Jayden

"A Jo vlastně! Pojď Amber!"odpověděla Miriam a popadla Amber za ruku a už s ní utíkala.

Uběhlo 5 minut než se Amber s Miriam dostali do třídy. Sedly si do zadní lavice jako každý rok. V tu do třídy přišla učitelka. Všichni si stoupli, pozdravili se, sedli si a hodina začala. Miriam nějak ale nevěnovala pozornost učitelce a tomu co říká, spíš se dívala z okna a snila. Snila o tom že jednou bude v nějaké skupině. Snila že bude zpívat na pódiu před tisícem lidi kteří mají její hudbu rádi. V tu ji že snění vytrhla učitelka.

"Miriam...."řekla paní učitelka"Ty už zase nedáváš pozor?"

"Eh... omlouvám se.."řekla sklesle Miriam"Už se to nestane"

"V to pevně doufám"

"Takže jak už jsem říkala, na příští týden si doneste kousek sebe. Tím mám na mysli něco co je pro vás důležité"řekla paní učitelka

Přihlásila se taková tichá bruneta která moc kamarádů neměla.

"A to si můžeme donést vše...?"

"Ano. Smíte"

"Já nevím co si vezmu...."řekla nervózně Miriam"Mám si vzít svojí kytaru nebo bloček kam si píši svoje písně?řekla Miriam nervózně

"Kytaru, bloček....kašli na to!"řekla Amber"Dones něco víc než ty dvě nudné věci"

"Amber ty to asi nechápeš že?"řekla Miriam s vražedným pohledem"Ty dvě věci jsou kousky mě"

"Aha...no tak já už půjdu domů"řekla Amber, zvedla se a šla si do skříňky pro věci aby mohla odejít

*V Miriamřině hlavě*
Někdy Amber nechápu....proč mám někdy pocit jako kdyby to nebyla moje nejlepší kamarádka ale jenom někdo kdo si chce ze mě střílet? A navíc se někdy chová moc jako kdyby neměla mozek.

"Miriam.....?"zeptala se Kylie

"Uh...Kylie....Ahoj...co potřebuješ?"řekla Miriam

"Jestli bys někdy nešla se mnou a mýma přáteli do kina...."zeptala se Kylie

"Jo... klidně..."odpověděla Miriam

Kylie odešla a Miriam tam ještě 5 minut stála jako socha. Po 5 minutách se Miriam oklepal, šla ke skříňkam kde si vzala věci a odešla. Máma už na ni čekala před školou.

"Tak jak bylo ve škole?"zeptala se máma Miriam

"No..super..."řekla Miriam

"To u tebe znamená že se něco stalo.."řekla máma Miriam

"Řeknu ti to v té restauraci...ne teď"

"Jak říkáš.."