i love you, Granger |Pansmione|

I.

Hermiona se poslední dobou cítila nesvá, vždy když procházela okolo zmijozelského stolu se setkala s pohledem mladé černovlasé čarodějky. Připadalo jí to zvláštní. Právě mířila k nebelvírskému stolu ale pohled jí opět zabloudil zmíněné černovlásce, která na ní upřeně koukala. "Co ti tak dlouho trvalo?" Zeptal se její bývalí přítel Ron Weasley, "Byla jsem v knihovně" odpověděla s klidem nebo alespoň se snažila, Ron se od jejich rozchodu změnil, furt se jí ptal kde byla nebo furt chodil sní, Hermiona z něj byla na prášky. Ron si odfrkl, Hermioně došlo že jí nevěří ani slovo. "Poslední dobou si tam nějak často Hermiono" Harry se na svého nejlepšího přítele podíval nechápavým pohledem, všichni věděli že Hermiona chodila do knihovny furt i když byla s Ronem. Hermiona se na zrzavého čaroděje podívala nechápavý pohledem "Jen říkám že tam jsi nějak často, určitě se s někým scházíš třeba se Zabinim a nebo hůř s Malfoyem!" Hermiona nemohla uvěřit svým vlastním uším stejně tak Harry a skoro celý nebelvírský stůl. "Neříkej že to není pravda, viděl jsem tě s Malfoyem když jsi šla z knihovny" najednou se daný zmijozel otočil, zvedl se a zamířil si to k nebelvírskému stolu. "Tak hele Weasley, Grangerová je jenom kamarádka a ty by jsi se měl vzpamatovat, jsi ubohý, jí takhle sledovat a hlavně už spolu nechodíte tak jí dej svatý pokoj!" Weasley chtěl za utočit ale dřív než to udělal ho pohotově chytl ron a pak přišli další zmijozelští.

Blaise se pohotově zvedl když zahlédl naštvaného Draca a Weasleyho. Pansy to hned napodobila a vydali se ke nebelvírskému stolu, "lvíče pročpak ubližuješ Hermelíně?" všichni otočili pohled na Blaise který se vesele šklebil. Hermiona se jenom krčila na lavici a chtěla co nejdřív vypadnout. "V pohodě?" její oči se setkali s černovláskou která si sedla vedle ní. Hermiona jenom záporně pokroutila hlavou a snažila se skrýt slzy které jí tekly po tváři, v tu chvíli se zmijozelka zvedla a začala pokřikovat po nebelvírovi. "CO SI O SOBĚ SAKRA MYSLÍŠ?! ŽE SI PŘÍJDEŠ PO VÁLCE DO BRADAVIC A UDĚLÁŠ GRANGEROVÉ ZE ŽIVOTA PEKLO?! TAK TO SI NA OMYLU PROTOŽE JESTLI SE JÍ JEŠTĚ JEDNOU DOTKNEŠ TAK TI ZE ŽIVOTA UDĚLÁM PEKLO JÁ!" Když Pansy dokončila proslov popadla ubrečenou nebelvírku za ruku a táhla jí pryč z velké síně.