Spletitý osud Eleonor zavede k Alastorovi, který ji nabídne práci u Charlie, princezny pekla, ale vše se zvrtne a její celý život se už po druhé zhroutí jako malý domek z karet.
Jako každé ráno jsem se probudila na posteli a celá rozlámaná jsem si připravila snídani seskládanou z vajíčka na tvrdo a chleba s máslem. To by snad nebylo nic nečekaného, ale bohužel to nebude příběh jen složený z jednoho úmorného rána. Oblékla jsem se jak nejlépe to šlo a vyrazila jsem do práce.
Pracovala jsem jako knihovnice, což sice nebyla moc dobrodružná práce, ale byla to práce pro mě přesně na míru. Když jste knihomol, lidé sotva jen pochopí, proč čtete raději knížky, než abyste byli na "fejsu" nebo "instáči". Jejich svět byl složený převážně z počítačů, wifi a já jsem toho měla až po krk.
Můj svět byl vybranější a měl svá specifika. Celý můj svět se skládal z různých podivností a zakládal se na tolika rozdílech, že kdybych vás tam někdy zavedla, zabloudili byste.
Mohli byste jít tolika cestami, ale bohužel ani jedna z nich by nebyla správná. Mnozí by očekávali, že už přestanu snít, když už jsem dospělá, ale já jsem nikdy nedokázala přestat snít, protože když začnete, pak není úniku. Když žijete tak dlouho sami, zvyknete si na pohledy, které ukazují jen jednu věc. Jsi divná, potrhlá a měla bys jít někam, kde bude o tebe dobře postaráno.
Ale i tohle byla pouze maličkost, protože když jste sami, zvyknete si na nesčetné ponižování, protože vzpírat by byla blbost. Bohužel tu blbost dělám pořád. Svět jednou (možná, ale opravdu možná) na tebe jednou zapomene a nechá tě na pokoji.
Ale raději přejdeme zpátky do děje. Šla jsem do práce obvyklou trasou, což mi trvalo 15 minut. Jakmile jsem tam došla, roztřídila jsem knihy, přeřadila šanony a šla si číst. Celý den uběhl velice rychle a já nevěděla ani jak rychle.
Přišla jsem později domů, než jsem měla v úmyslu. Šla jsem na nákup surovin na přípravu večeře. Přišla jsem domů, odložila jsem kabát a položila jsem tašku na stůl. Spěšně jsem suroviny roztřídila a dala je na své správné místo.
Zítra mají přijet nové knihy, které jsem měla připravit pro zákazníky. To už jsem se usmívala od ucha k uchu a nedokázala jsem vidět ten stín za oknem. Jakmile jsem byla po večeři a připravená do postele, lehla jsem si a usnula jsem velice hlubokým spánkem.
Zdáli se mi různé sny, ale tohle se my ještě nikdy nestalo. Byl to divný sen. A divná noc.
Sen začal velice hezky. Byla jsem na vesnici, v domě, kde jsem žila. Byli jsme tam všichni, celá rodina. Byli jsme spolu a radovali jsme se. Postupně ale sen šedl a bledl, až už nebylo nic. Žádná rodina. Žádná oslava. Nic, jen tma kolem mne a já jsem se cítila zase neúplná a zraněná.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Najednou se kolem mne něco mihlo. Stín, který rychle proběhl, rozvířil mé vlasy a já jsem se vystrašeně otočila. Nikdo. Neboj se a buď odvážná. Řekla jsem si v duchu.
Jako odpověď se objevila vysoká postava ve velice stylovém oblečení. Měla velký bílý klobouk, kolem kterého byl obtočen had s jablkem. Měl dlouhý bílý plášť a pod ním jednoduchou růžovo-bílou proužkovanou košili. Měl krátké blond vlasy.
