Pod hvězdami sedím sám,
s měsícem si povídám.
Zítra půjdu nevím kam,
temnou nocí proplouvám..
Nevím co bude zítra,
zda li spatřím měsíční zář.
Zda li si na skálu sednu,
zda li spatřím tvou tvář.
Ten pocit co mě svíral,
když jsem se na tebe díval,
ta síla co mě k tobě táhla
když jsi se usmívala.
Občas váhám kudy vydat se mám,
abych znovu do zdi nenarazil.
Už si nechci dál nic vyčítat,
Tu zeď bych neporazil..
