Hnědovlasá dívka ležela na dřevěné posteli. Vlasy měla rozpuštěné a krásně rovné. Oči barvy laguny. Nos malý, ústa, na kterých vidíme hlavně úsměv. Pleť světlé barvy. Na sobě bílé šaty s červeno modrýma kytkami. Kolem krku černý řetízek s růží. Na rukou různý černý provázky jako náramky.
Byla krásná, byla hodně krásná. Kočička vedle ní vrněla. Občas i kočku pohladila, byla zabrána do knížky s bílým nápisem.
Její pokoj byl bíle vybarvený, hnědý nábytek. V tomto pokoji byla ráda. Na zdech byly i kresby postav. Miluje kreslení. Podle jejího úsměvu jsme mohli poznat, že je hnědovláska šťastná. Opravdu šťastná.
Vedle ní si můžeme všimnout černovlásky. Vlasy jí sahaly po ramena. Oči smaragdově zelené. Nos malý, ústa s rudou rtěnkou. Pleť barvy sněhu. Na sobě má černé kraťasy a zelené tričko. Pod pravým okem vidíme malinký křížky. Také velmi hezká. Zrovna zabrána do hororové křížky.
Na bobíku sedí blondýnka se zelenýma očima. Vlasy v drdolu, jako vždy. Nos větší, ústa s růžovou rtěnkou. Pleť trošku tmavší než mají holky,ale jen trochu. Na sobě má bílé tričko s potiskem její oblíbené kapely a černou sukni. V její ruce vidíme skicák, zase si kreslí šaty, ale jde jí to.
Holky jsou nejlepší kamarádky, říkají si vše a hlavně nelžou si.
YOU ARE READING
The Always
RandomTento příběh vznikl v mé fantazii. Může to být totalitní kravina. Jedno slovo; Always. Toto slovo je název mého města. Tento příběh je o mém městě. Mé jméno je Anita. Jsem naprosto normální holka s naprosto normálním životem. Nebo jsem si to aspoň...
