Just relax Katsuki (Bakudeku/Dekubaku)

1

.
.
.
.
.
.
.
,,Uhni mi z cesty nerde!" Ozvalo se přes půlku školní chodby . Studenti se ani netočili. Tohle bylo na denním pořádku.
Mladý zelenovlasý chlapec menšího vzrůstu koukal vyděšeně na blondýna s červenýma očima.
,, K-kacchan omlouvám se..
N-nedával jsem pozor na cestu.." kníkl ustrašeně zelenovlasý chlapec.
,, Vážně?! Tak teď já nebudu dávat pozor!" Drcl do chlapce menšího vzrůstu a ten skočil na zemi. Nezvedal pohled a ani neodporoval. Věděl že to nemá cenu. Už byl na tohle zvyklý.
Blondýn se po pár narážkách na zelenovláskovu osobu vydal svým směrem.

,,Deku! Jsi v pořádku?!" Přiběhla k chlapci dívka s hnědými vlasy.
,,J-jo nemusíš mít strach Urarako" usmál se zelenovlásek. Uraraka natáhla k zelenovláskovi ruku . Zelenovlásek jí okamžitě přijal a s děkovným pohledem se zvedl.

...........

,, Neměl by sis to nechat líbit Midoriyo " prohodil chlapec s brýlemi. Midoriya se nervózně poškrábal na zátylku.
,,Jsem na to zvyklý Iido. Nemusíš mít starosti. Kacchan je...." Zamyslel se. Je on vůbec nějaký?
,,Je jen nervní... Dělá to už od školky"  Takzvaný Iida na to jen kývl a věnoval se dál svému jídlu.

.......

Zelenovlásek se snažil sundat si ze skříňky boty. Jako vždycky si je tam dal a nikdy je neuměl vytáhnout. Uslyšel kroky a otočil se k majiteli kroků.
,, K-kacchan..." Vyděsil se Midoriya , když si to k němu mířil jeho kamarád z dětství. Stiskl oči k sobě a čekal na ránu. Ta ale nepřišla. Slyšel tlumenou ránu . Pootevřel oči a na zemi mu přistály jeho boty. Koukal na ně a potom na záda blondýna.

~Proč si to udělal Kacchan..