Filmové jednodílovky

1. Ironfrost (Marvel)

Od ArsiWolf05

  Pohled Tonyho:

Je sotva pár dní po Lokiho útoku na New York. Thor však potřeboval něco nutně zařídit bez Lokiho, takže tu s námi musel ještě chvíli zůstat. Naštěstí dnes už odchází. Naštěstí hlavně z jednoho důvodu. Těch pár dní mi čím dál víc přijde, jakoby mě na něm něco přitahovalo. Jenže to je blbost. Za prvé, nejsem gay a za druhé, mám Pepper. Každopádně celá Stark Tower je teď úplně vylidněná až na mě a toho bastarda, co mi dělá bordel v hlavě. Já bohužel musel zůstat tady, protože musím doopravit nějaké důležité bezpečnostní záležitosti. Vrhl jsem se na to hned. Po pár hodinách bylo hotovo. Normálně bych to měl dřív, ale furt mi vrtá hlavou on. Už aby byl pryč. Ostatní se zanedlouho vrátí a měl by s nimi dorazit i Thor. Ještě musím dát tomu černovláskovi jídlo, protože robot, který to dělal se zase rozbil. Vzal jsem jeho porci a rozešel se tam.

Došel jsem před celu a zadal heslo. On stál na druhé straně zády ke mně a zase začal s těmi svými slinty. ,,Jdeš se rozloučit?"

  Pohled Lokiho:

,,Jdeš se rozloučit?" Neodpověděl, jak nečekané. ,,Tak co, splnil jsi domácí úkol?" Dal mi jídlo a chtěl bez odpovědi odejít. Tak to teda ne chlapečku. Dneska určuji pravidla já. V duchu jsem se zlověstně zasmál. Chytl jsem ho za zápěstí. ,,Na něco jsem se ptal." ,,Já nemám povinnost ti odpovídat." Řekl, vytrhl se mi a chtěl odejít. Tak na to ani nemysli. Udělal jsem iluzi zavírajících se dveří. Je tak roztomilý, když je bezradný. Na jeho tváři jsem rozpoznal i mírné zděšení. Myslím ale, že to nebylo zděšení z toho, co jsem právě udělal, ale spíš z toho, co udělám. No, pokud bude zlobit tak právem. Jen jsem se na něj nevině usmál. Všiml jsem si, že sahá pro něco do kapsy. Hmm, že by pro tohle? Vytáhl jsem z kapsy nějaké malé zařízení a musel se zasmát nad jeho stupňujícím se zděšením. ,,Dej mi to!" Doslova se po tom vrhl a já zařízení vyzdvihl nad hlavu. ,,Ne" Řekl jsem a víc se usmál. On se zoufale snažil mi přístroj sebrat čehož jsem využil a nechal ho na sebe spadnout. On zpanikařil ještě víc a chtěl se zvednout.

  Pohled Tonyho:

Chtěl jsem se zvednout a odejít, ale zabránila mi v tom jeho ruka. Má tak úžasně jemnou kůži... Ne! Na takové věci nesmím myslet! Teď se od sud hlavně musím co nejrychleji dostat. Snažil jsem se nerad to říkám, ale zoufale, ale jeho stisk byl moc silný. Sakra Tony jsi přece génius, mysli. Než jsem stačil cokoliv udělat, nebo si aspoň uvědomit, co udělal on, byl přisátý na moje rty. V tu chvíli jsem vůbec nevěděl, co mám dělat. Jasně odstrčit ho ale... Ne! Prober se Starku ano odstrčit ho žádné ale! Po chvilce se mi ho podařilo od sebe odstrčit. On se jen zasmál. ,,Takže sis to pořád nepřiznal? Škoda bylo by to snazší." To si ze mě dělá srandu. Moment snazší? Co chce sakra dělat!? ,,Jak jako snazší? C-co chceš dě-lat?" Sakra, proč se zadrhávám? Teď je veškerá vážnost v čudu. ,,Ale copak? Proč pak se pan Stark zadrhává, když mluví s pouhým Bohem falši, hmm? A proč pak je vůbec tak nervózní v jeho přítomnosti?" Vůbec jsem nevěděl, co mu na to říct. ,,A teď mlčíš. Nějak se mi nezdá, že by zrovna tobě došla slova." Sakra, za posledních několik let se mi ještě nestalo, že by mě někdo tak dokonale umlčel. ,,Ee..." Na nic jiného jsem se nezmohl. Jednou rukou mě chytil kolem pasu, přitáhl k sobě a opět mě začal líbat. Nevím co to do mě vjelo, ale neprotestoval jsem. Vlastně to bylo docela příjemné. Musím uznat, že líbat umí dobře. Po chvilce jsem se trochu váhavě zapojil. On se do polibku lehce pousmál a začal jej prohlubovat. Nebránil jsem se.  Přiznávám, že se mi to moc líbilo. Po chvilce se odtáhl. ,,Vidíš, jak jsi najednou změnil názor." Na tváři měl ten svůj vítězný úsměv. Natahoval se ke mně i druhou rukou, ale já ho přes ní plácl. ,,Co si o sobě sakra myslíš?! Že mě tu jen tak zavřeš a rázem si se mnou můžeš dělat co chceš?" ,,Ano a řekl bych spíš co oba chceme." Tak to jsem trochu nedomyslel... Než jsem však stihl pokračovat, octl jsem se na zemi a ještě pod ním. Začal mě znovu líbat a já neprotestoval, sakra ten bastatrd ví, jak na mě.