Co mě jen tak napadne

1#

  Ok, ani nevím jak jsem se dostal k tomu, že budu psát. Možná proto, že mě inspiroval jeden blog mé kamarádky, nebo jen nevím, co už dělat se svým časem. Chci tady psát o svých pocitech. Ano, je to u kluka dost nezvyklé. Ale zase, proč ne, že? No, tak nejprve vám asi řeknu takovou storku o mém vztahu.
   Byl to ten nejlepší, kterej jsem si mohl představit. Chodil jsem s pěknou, chytrou a zábavnou holkou, miloval jsem jí ke slunci a zpět. Ale bohužel, po jednom měsíci se to celé zbořilo. Samozřejmě trochu je to i moje chyba, bylo tam pár menších hádek, ale nemůžu všechnu vinu házet na sebe. Už od rozchodu uplynulo asi možná i pár měsíců, nebo že to je jen jeden měsíc? Hrozně se ztrácím v čase, všechno plyne hrozně pomalu. Prostě už jsem se přes to nějak částečně přenesl a začínají se mi líbit zase ostatní holky.
   No, respektive jedna holka. Jméno sem radwi psát nebudu, ale jméno začíná sikavkou. Přijde mi, že ta holka je pěkná, roztomilá, prostě cute, kawaii. A tady začíná ten problém. Friendzone. Má mě jako kamaráda a na vztah se mnou asi ani nepomýšlí. Jsme si celkem blízcí, jakože ne bff, ale jsme lepší kamarádi. Nevadí nám spolu jít ven, dát si spolu fotku, selfie, možná se i obejmout. Jsme ve stejné skupině kamarádů.
   V té skupině jsou čtyři holky a dva kluci. Jeden z těch kluků jsem já. No a jak jsme oba v té stejné skupině, tak máme samozřejmě stejné kamarády, kteří mi tady dělají takovou menší bariéru. Jestli to někdo z vás bude někdy číst, tak se omlouvám, není to myšleno zle <3. No, takže třeba dám příklad. Jedeme v autobuse, domlouváme se jak sedíme a tak. Tak se rozhodne, že ta holka, budeme jí říkat třeba... Ňuňu. Já nevím jak mě to napadlo XD. No, prostě ňuňu sedí u okna a v řadě za ní sedí, také u okna, další holka z té naší skupinky. A teď se musím domluvit s třetí holkou, jestli já budu sedět s ňuňu, nebo ona. Tak se začne klasickým způsobem, že je nám oboum jakože jedno, s kým budeme sedět. Samozřejmě všichni víme, že tajně doufám v to, že já budu sedět s ňuňu. Ale nakonec ta holka řekla: “Jako já bych byla radši, kdybych seděla s ňuňu...”. Úplně jak kulka do hlavy. No, ale přece nebudu zlej a nedám hned najevo, že se mi líbí, to bych taky mohl dostat ne hned, jak bych si vedle ní sedl. A taky by to možná vyznělo tak, že se opět chci hádat. “Dobře, nevadí mi to.”, řekl jsem a šel jsem si sednou s tou holkou za ňuňu.
   Už jedeme nějakou dobu, tohle btw píšu asi hodinku po tom, co se tato story se sezením stala. Nevím co ani na tom autobuse dělat, spát už mě nebaví, je to nepohodlné a hlavně moc nechci zalehávat sousedku XD. Taky to píšu, protože většinou pomůže, když hodíte své pocity na papír a vlastně se z toho vyzpovídáte, tak se vám uleví. Ale tohle mě upřímně trochu nasralo, že se mi to nevydařilo. Na trajektu s ňuňu budu celkem dlouho, tak to snad už bude v pohodě. Ještě až pojedeme přes Holandsko a Německo zpět, tak snad si budu moct sednout s ňuňu. Hrozně se bojím ne. Toho ne, které mi řekne, že u ní nemám šanci. Chápete, kamarádi a nic víc. Prostě klasika. Ale zkusím to, stejně je konec školního roku za chvíli, potom jdu na střední, tam bude taky dost, snad pěkných holek.
   Ale na ňuňu je něco speciálního. Možná to, že má všechny barvy očí najednou. Je to pěkný. Strašně snadno se do těch očí zakoukáte. Taky že je malá, jakože výškově. Mně se líbí nižší holky. Ne jakože jsou o tak třeba pár cenťáků nižší než já, ale třeba i o půl hlavy. Když mají peknouy tvářičku, tak jsou to nejvíc cute stvoření na světě. Třeba Belle. Ale ona je insta-star. Ale jestli si jí vyhledáte, tak pochopíte jakej druh holek mám rád. Asi bych mohl přestat psát, dochází mi stránka. No, tak tady to ukončím. Bye.