Pavučina Lží

Prolog

Šla jsem do školy. Sedla si do poslední lavice, jako vždy. Z mého života se stal jeden velký stereotyp. Vstát, vyčistit si zuby, nachystat se do školy, převléct se, dát si kávu, jít do školy, odejít ze školy, zajet si na bruslích do Sakurami Tower, vrátit se, jít se vykoupat, převléct, vyčistit si zuby a jít spát. Někdy si dám i nějaké to jídlo... Ano, velký stereotyp, že? Nebo, mě se to tak alespoň zdá. Vyndala jsem si pero a učení a koukala se z okna. Naproti jsem viděla nějakého kluka, který se smál na celé kolo a bavil se s pár holkami. Od kdy chodí kluci na grafickou střední? Pomyslela jsem si. Na naší školu moc kluků nechodí. Neznám důvod.... Asi je nezajímá grafika...

"Nad čím tak zajímavým přemýšlíte Nikki-san, když nejste schopná odpovědět na otázku?" Zeptala se mě mladá profesorka grafiky, Murima Akazawa. "Omlouvám se, Akazawo-sensei..." Sklonila jsem hlavu na náznak podřadnosti, i když jsem se cítila jinak. "To by jsi se měla, Nikki-san." Podívala se na mě jejím přísným pohledem a začala vykládat jak funguje grafický tablet. Ano, to dělá každou hodinu. Takže se u ní nic nenaučíme.

Nejraději mám hodiny u profesorky grafického kreslení a desingu, Mira Akazawa. Sestra Murimy Akazawa.

Konečně skončila škola. Rychle jsem zaběhla domů, hodila si tašku do pokoje a šla si vzít brusle. "Nikki-chan?" Otočila jsem se za mou matkou která stála ve dveřích a pozorovala mě. "Ano, mami?" Podívala jsem se na ní a pozorovala její růžové kadeře, vlasy Gasai Yuny. "S Yukkiim jsme přemýšleli, jestli by jsi si nechtěla s námi vyjít do hvězdárny? Nemusíš pořád jezdit do Sakurami Tower a být tam do půlnoci, aby jsi mohla pozorovat hvězdy.." Už chápete proč piji kávu? "Dobře, ale dnes nemůžu, tak někdy příště. Annyeong, eomma." Občas spolu mluvíme v korejštině. Miluji korejský jazyk, stejně jako můj mateřský, japonský. Začala jsem se ho učit když mi bylo šest let. Od té doby jsem se naučila psát v korejštině i plynule mluvit. To stejné s japonštinou, pro někoho je těžké se naučit alespoň 1 800 znaků kanji a ještě umět hiraganu a katakanu, ale mě to jde. Od malička si přeji umět všemi jazyky na světě. "Annyeong, Nikki" usmála se a šla do kuchyně. Já jsem si mezitím vzala batoh s termoskou kávy, mobilem, klíčemi, peněženkou a doklady. Nazula jsem si brusle, batoh jsem si dala na záda a jela do Sakurami Tower.