Amnesia

Zapomnění 1/2

Běžím po schodech. Všude kolem je oheň. dřevěné schody mi praskají pod nohami.Choulím se do klubíčka a vzhlížím k hvězdnaté obloze. Začínám se dusit a uvědomiji si že jsem pod vodou. Topím se a omdlévám. Objevuji se v čajovně ve které pracuji a zatmívá se mi před očima.

Probírám se na lůžku vzadu ve skladu a ďívá se na mne nějaký klučík s křídlamy a srandovní čepičkou,,Hej ty". Hrozně se leknu a vypísknu. Otevřou se dveře a vkročí dívka ve stejném obleku servírky jako já. Vůbec ji neznám. ,,Co se děje?'' zeptala se ,,slišela jsem křik.''
,,Neboj, brzo si pro tebe někdo přijde.''
,,Kdo je to?" ptám se sama sebe.
V tom se znovu objeví ten klouček ,,zajímalo by mne kdo si pro tebe přijde?''.
Najednou se objeví kluk zhruba na 17 let. ,,co to má znamenat s tím kolabsem?"
Netuším kdo to je a tak neodpovídám.
,,Vezmu tě domů" říká. Nerozumím mu. Hrozně se leknu neboť do místnosti vstoupí druhý kluk v podobném věku, a říká tomu prvnímu,,Shine netlač na ni zrovna se probrala". Shin mu odpovídá,, Nejspíš jí budeme muset odvézt do nemocnice Tomo."
,,Né do nemocnice tě odvézt nesmí!" křičí ten malý klouček. Nejspíš ho vydím jen já protože Toma a Shin na to nereagují. Ale přesto jim povídám ,,Ne do nemocnice ne, chci jít domů." Oni ani nepromluví a vedou mne domů.U mého domu se zastavíme. Na tohle místo si taky nevzpomínám. Vejdu dovnitř. Shin s Tomou už odešli. ,,Ztratila jsi paměť"
říká zase ten klouček ,, a mimochodem já jsem Orion."