Jdu po cestě kde kvetou růže, po okrajích cesty kvetou krásně červené, a uprostřed každého rozcestí byly bílé a žluté růže.
Cesta se jevila jako bludiště avšak byl vidět každý kout...
Došel jsem až k růžím které rostly skoro 6 metrů do výšky a v té chvíli mi zazvonil zvonek u mých dveří...
Šel jsem se kouknout ale za dveřmi nikdo... Otevřu dveře a na zemi jen puget sta rudých růží ostatně ani nevím od koho jsou... Je na nich cedulka s přáním krásného rána avšak nejen dnešek není tímto zvláštní, děje se to už skoro 3 týdny že mu někdo dává růže před dveře a ten sen, ten se mi zdá stejně dlouho...
V ten den zrovna máme maturitní zkoušky a já jsem hrozně nervózní, i když mi hodně lidí věří....
Oblékl jsem si černé tričko a kalhoty a jdu se projít a zopakovat si ještě naposledy všechny odpovědi, ale mezitím co si budu opakovat řeknu něco o sobě...
Mám pár skvělých kamarádů, ale ani jeden neví úplně hustý tajemství...
To však pochopitelně časem pochopíte...
Učím se na módního návrháře a snažím se si kreslit různé návrhy, avšak to beru jako koníček takže vlastně mě i moje budoucí práce bude bavit... Dál se zajímám o hudbu hraju na kytaru, piano, housle, bicí a saxofon ten mám nejraději..
Rád se procházím v parku a kreslím přírodu ale nejraději mám když si lehnu na louku do trávy a posloucham muziku... A co se týče těch kamarádů tak je to takový přátelství na dálku a jsme pro sebe jako jedna Rodina
