Možná z lítosti

kapitola 1. Východ Slunce

"Wallerie, volá vás královna."
"Tak ať, chci vidět východ Slunce"
"Víte, že se ale bude veličenstvo zlobit?" Odvětila stráž.
"Mně je to jedno, řekněte, že jsem se zdržela v koupelně" řekla Wallerie a přistoupila ke svému dalekohledu v okně.
"Slunce ale uvidíte i bez dalekohledu" usmála se stráž.
"Daryle, víte, že to vím..., chci dalekohled narovnat." Řekla Wallerie a usmála se také.
"Je 5:57, ještě 15 minut" netrpělivě vyhrkl Daryl.
"Ano, 15 minut matku nezabije."
.
"Tak kde je, pořád se někde zdržuje, jednou to je stlání postele, pak úklid pyžama, koupelna, šatník..., na co máme služebné?" Vydechla královna a podepřela si hlavu.
.
Wallerie se řítí po schodech dolů, těsně před jídelním sálem zpomalí, upraví si šaty, ofinu strčí za ucho a vkračuje do místnosti.
.
"No sláva, princeznička se uráčila přijít na snídani."
"Ale otče, nechápu, proč jsou snídaně takto brzo, taky by nikoho nezabilo, kdyby byli o půl hodiny později" řekla Wallerie a sedla si na židli.
"Každého z nás čeká plný program, proto jsou tak brzo, budeš si muset zvykat, život královny není jen pohádka, jak si myslíš" řekla královna a kousla si do kousku jablka.
"Tvá matka má pravdu." Řekl král a napil se své vody.
"Co je dnes vůbec v plánu?" Zeptala se Wallerie.
"Dovolte mi Vám představit dnešní plán." pronesl Daryl a stoupl si s pergamenem před Wallerii. Wallerie měla Daryla ráda, bylo mu sice něco přes 50 ale byl to její osobní strážce již od narození. Na jeho věk vypadal velice dobře, byl i hbytý a byla s ním i sranda.
.
Od 8 máte hodinu klavíru se slečnou Corneliovou, která končí v 10. Ve 12 je oběd. Dnes je kuřecí polévka, pečená kachna a Muffiny.
Od 1 hodiny máte hodinu matematiky s paní Hornfeckovou. Ve 3 máte vyjížďku na koních semnou a s Michaelem. (Michael byl také její strážce, ale neměla ho moc v lásce.) V 5 se vracíme a v 6 máte večeři s hrabětem Wiedermanem. Od 9 je tu volný čas a v 10 se jde spát." Končil Daryl.
"Zase hrabě?, nebyl tu před týdnem??" Zeptala se znechuceně Wallerie.
"To ano, ale nezapomínej, že nám z jeho hrabství dováží tulipány a narcisy"
"Otče, bez nich bych se obešla..."
"To ano, ale je to slušnost, pozvat ho jednou za čas na večeři."
"Jednou za čas, eh, to je jedno, jdu nahoru, nemám už hlad." Wallerie se zvedla ze židle a odkráčela si to k sobě do věže. Daryl šel těsně za ní. Michael zatím krmil a hřebelcoval koně na jejich odpolední vyjížďku.
.
"Podáš mi prosím kružítko a lupu?" Poručila Wallerie Darylovi a napřáhla ruku. "Na tady máš" podal ji vše Daryl. "Hele, víš co, já chápu, že tohle asi není to co si přeješ, ale až to přežiješ, budeš královna a budeš si moc dělat co chceš, teda, v rámci možností." Usmál se Daryl. "A etikety" dokončila větu Wallerie. "A etikety" zopakoval Daryl. Wallerie dál pokračovala ve svém vyobrazení Slunce.
.
"5 minut!" Vykřikl Daryl.
"Ach ne, musím se převléknout, mé vlasy... to nestihnu"
"O tohle bych si starost nedělal, ale podívejte se na své ruce." A sklopil k nim zrak.
.
Wallerie si sundala plášť, letmo umyla ruce, rozpustila vlasy, nandala boty na klavír a běžela chodbou dolů.
.
"2 minuty!" Zapištěla slečna Corneliová. "Máte 2 minuty zpoždění, princezno!"
"Promiňte, já jen, jen jsem.." ani ji nenechala větu dokončit a zas spustila. "Co to máte na rukou?" nebo "Seďte rovně!", "Trochu elánu do toho!" Tohle slyšela minimálně stokrát za všechny hodiny klavíru. Ona hlavně slečna Corneliová nebyla úplně slečna, spíše zvláštně vyhlížející postarší ženská, které se říkalo slečna jen ze slušnosti.
Daryl jen stál u dveří a soucitně se tlemil.
.
"A nezapomeňte na zítřejší hodinu! Začínáme v 9!" Pištěla na Wallerii slečna Corneliová, když už ale byla Wallerie na půli chodby vedoucí od klavírní místnosti do rozcestí chodeb.
.