Everything

♦1♦

Od dneška mi začíná poslední týden prázdnin, za týden zase do školy. Šla jsem si do kuchyně pro snídani a viděla mamku, jak si balí kufry a že jsou všechny věci v krabicích. ,,Co se děje? Proč jsou všechny věci v krabicích a proč si balíš kufry?" zeptala jsem se mamky s vystrašeným výrazem. ,,Zlatíčko, já jsem ti to neřekla? Jestli ne, tak to promiň ale stěhujeme se do Los Angeles, do Kalifornie a zítra odjíždíme. Tak si běž zabalit, tady máš krabice do kterých si dej třeba hry a jiné věci, co si chceš vzít a u nás v ložnici jsou kufry, tak do nich si dej oblečení. Jestli chceš, Lucas a Alex ti určitě pomůžou." vysvětlila mi mamka. Lucas a Alex jsou moji dva starší bratři. Lucasovi je 15 let, Alexovi je 13 let a mně je 11 let. Ano jsme od sebe vždycky o dva roky. ,,Tak jo, ale až si všechno zabalím, můžu jít k Ellie, abych se s ní rozloučila?" ani mi to tolik nevadí, Kalifornie byla vždycky můj velký sen. Jediné, co mě mrzelo, bylo to, že tu mám kamarády a v Kalifornii si budu muset hledat nové, ale jinak je to v pohodě, v angličtině jsem hodně dobrá. Naše učitelka říká, že nemám úroveň páťáka, ale tak deváťáka. Vzala jsem si tyhle kufry a dala jsem si do nich všechno oblečení.

Někdo mi zaklepal na dveře, tak jsem řekla: ,,Dále" a dál se věnovala balení. Do pokoje vkročil Alex a zeptal se: ,,Chceš pomoct, Bello?" Jen jsem přikývla na souhlas a Alex začal balit plyšáky, hry, a ostatní věci do krabic. Asi za hodinu jsme to měli hotové a já jsem šla napsat mojí nejlepší kamarádce Ellie.

Bel.: Ahoj Ell, nechceš ven?

Ell.: Ahoj Bello, Nechceš spíše k nám?

Bel.: Tak jo, za 15 min. u vás?

Ell.: OK

Bel.: Ell, já ti vlastně musím něco říct, ale to až u vás.

Ell.: Dobře, tak pojď.

Obula jsem si poslední boty, co mám vytáhlé, vlastně mám ještě jedny a to zítra na cestu a vyšla jsem k Ellie. Od Ellie to mám asi 10 minut. Když jsem byla u jejího domu, zazvonila jsem na zvonek a otevřela mi její mladší sestra Harmony, hned jak mě viděla, tak mě obejmula. S Harmony si rozumíme tak stejně jako s Ellie. *Ťuk Ťuk* ,,Dále" ozvalo se z pokoje, když jsem zaklepala na Elliiny dveře od pokoje. Otevřela jsem a pozdravila jsem: ,,Ahoj Ell" když Ellie uslyšela můj hlas přiběhla ke mě a obejmula mě. ,,Ahoj Bello, co mi potřebuješ říct tak důležitého, že to muselo počkat až sem?" Zeptala se Ellie s dobrou náladou a s úsměvem, já jsem ji tu dobrou náladu kazit nechtěla, ale je to Ellie, ta to musí vědět. Sedli jsme si na postel a já jsem začala: ,, Noo, o to právě jde. Mamka mi dneska řekla, že se zítra jedeme do Kalifornie." ,,To je ale super ne? Kdy se vrátíte? Ať mi potom můžeš všechno říct." Odpověděla mi s nadšením, ale já jsem moc nadšená nebyla. ,,No právě já nevím jestli se vrátíme, Ell, my se stěhujeme." řekla jsem nervózně a sledovala jsem, jak Ellie mizí úsměv z tváře. ,,Hele Bell, jestli je to jen vtip, tak je dost blbej!!" Vyjela po mě Ellie, doslova to na mě zařvala. Já jsem se rozbrečela, bylo mi to líto a utíkala jsem pryč. ,,Bell, počkej, já jsem to tak nemyslela," Ellie se mě snažila zastavit, ale marně. Doběhla jsem domů, došla do pokoje a zabouchla za sebou dveře. Bráchové to slyšeli, když vešli do pokoje a viděli mě brečet na posteli, sedli si ke mě a začali mě utěšovat. ,,Co se stalo?" začal se mě ptát Lucas. ,,Řekla jsem Ellie, že se stěhujeme a ona na mě začala křičet, ať nevtípkuju a naštvala se na mě." Vysvětlovala jsem klukům. ,,To bude dobrý." Chtěl mě uklidnit Alex, ale jen to trochu zhoršil. Asi po hodině jsem se uklidnila a šla jsem se naobědvat. Celé odpoledne jsem jen koukala na můj oblíbený seriál 'Teorie velkého třesku'.